Co udělá fanoušek, pokud ho naštve značka na sociální síti?

Naštvete či naštváváte fanoušky? Měli byste vědět, že 51 % z nich vás prostě na sociální síti přestane sledovat. Nepříjemné, ale poměrně málo škodlivě. 27 % vás nahlásí pro spam nebo si vás zablokuje, což je dost nepříjemné. Omezí se tím váš dosah a sociální síť si vás označí coby potížistu.

Continue reading „Co udělá fanoušek, pokud ho naštve značka na sociální síti?“

Sdílíte nesmysly a věříte lžím? Vědci tvrdí, že to souvisí s nízkou inteligencí

Pokud vás ohromují citáty, tak velmi pravděpodobně věříte v konspirace a paranormální jevy. A jak to tak vypadá, pořídit si účet na sociální síti co generuje citáty je zaručená cesta k úspěchu.

pablo (1)

Vědecká studie možná docela dobře vysvětluje, proč váš Facebook zaplavují přátele odkazy na nesmyslné lživé články a nedokáží s tím přestat. Prostě trpí nízkou inteligencí. Vedle toho jsou navíc méně schopní reflexe. A samozřejmě věří v konspirační teorie, paranormálno a alternativní medicínu.

Vlastně je to docela logické, jen jste si to možná nechtěli připustit. To že máte mezi přáteli inteligenčně méně schopné jedince a proto jsou jejich profily plné konspirací, výmyslů a lží. Pokud to chcete číst věděcky, tak  v On the reception and detection of pseudo-profound bullshit (PDF).

Studie převedla i to, že stačí dát dohromady v zásadě zcela náhodná slova, tak aby to vypadalo dobře a dostaví se výsledek. Jako jeden z příkladů je uváděno „Hidden meaning transforms unparalleled abstract beauty.“ (což si asi můžeme přeložit jako „skrytý význam transformuje bezkonkurenční abstraktní krásu“ a jak správně tušíte, neznamená to vlastně vůbec nic).

pablo (2)

Součástí ověřování bylo i vytvoření webu pod názvem New Age Bullshit Generator schopné vytvářet podobně náhodné (ale o to lépe vypadající) citáty, či, chcete-li, aforismy. Tři stovky testovaných lidí poté hodnotili vygenerované citáty z hlediska hloubky na škále od jedné do pěti. Průměr 2.6 ukazuje, že je lidé považují za dostatečně hluboké a berou je vážně. Přes čtvrtinu dotazovaných ale dával skóre tři a více.

Zlomyslnost vědců šla ještě dál, snažila se zjistit, jestli lidé dokáži odhalit nesmysly a výmysly. Použili k tomu dokonce i tweety z účtu Deepaka Chopry, ale také také předchozí sadu počítačově generovaných výmyslů. Výsledek nepřekvapil, testovaní nedokázali v řadě případů vůbec rozlišit mezi výmyslem a realitou.

pablo (3)

Třetí část test kombinovala známé a populární citáty a moudra s nudnými, ale faktickým prohlášeními (například „nově narozené děti vyžadují neustálou pozornost“ vs. „mokrý člověk se nebojí deště“). Ukázalo se, že větší hloubku přikládají testovaní právě oněm známým a populárním moudrům.

V závěrech nakonec studie dochází k tomu, že ti co jsou více náchylní k nesmyslným a vymyšleným tvrzením mají nižší schopnost reflexe, nízké kognitivní schopnosti (verbílní a fluidní inteligenci) a snadno se nechají zmást a vtáhnout do konspirací. Včetně toho, že daleko více věří v náboženské či paranormální záležitosti a alternativní medicínu.

Vědci také upozorňují, že Internet s instantní komunikaci (a sociálními sítěmi) je základem k tomu, proč jsou lidé vystavení působení nesmyslů a lží více než kdy předtím.

Jak řešit různé typy komentářů na sociálních médiích (infografika)

HOW TO HANDLE DIFFERENT TYPES OF COMMENTS ON SOCIAL MEDIA je užitečná infografika, podstatně užitečnější než řada dalších infografik. Velmi dobře vám ukáže, jak řešit komentáře na sociálních médií – stížnosti, troling, spam, negativní komentáře, ale i komentáře, které je nutné řešit a nespadají ani do jedné z předchozích kategorií.

how-to-handle-social-comments

 

Infografika: Agentura AITOM cestuje kolem světa

S příchodem letních prázdnin a doby dovolených připravila agentura AITOM, která se specializuje na tvorbu komplexních internetových řešení, infografiku o tom, kam se její zaměstnanci podívali za minulý rok. Ať už to byly Florida, Thajsko, Nový Zéland, nebo blízké Německo, Rakousko či Slovensko, zážitků bylo nepopsatelně. Celkem zaměstnanci AITOMu urazili více jak 200 tisíc kilometrů.

Infografika----Agentura-AIT

Masmédia jsou mrtvá, kam se bude ubírat žurnalistika?

Death to the Mass řeší, že veřejnost už nelze brát jako jednu univerzální „masu“, Nelze k ní přistupovat s „jednou věcí hodící se pro všechny“ přístupem, který fungoval v minulosti. V Mass media is over, but where does journalism go from here?  se ještě navíc ptají, jak bude možné financovat žurnalistiku v době, kdy je svět ovládaný Facebookem a Google. Celé je to tak trochu o tom, že je to Facebook kdo převzal rozhodování o tom, co uvidíme a neuvidíme, zatímco dříve to dělala média. A dá se říci, že k tomu měla přeci jen více kvalifikace, než Facebook. Continue reading „Masmédia jsou mrtvá, kam se bude ubírat žurnalistika?“

Když už chcete podvádět, nedělejte to jako MůjZnámy.cz

Je to takový věčně se vracející problém. Někdo nemyslí hlavou a do referencí na webu si umístí vymyšlené reference a aby to bylo fakt cool, tak je doprovodí fotkami z fotobank. Nebo ještě hůře do Ukázka z našeho týmu použije zcela vymyšlené lidi doplněné fotkami z fotobank. Continue reading „Když už chcete podvádět, nedělejte to jako MůjZnámy.cz“

Firemní data v cloudu – úspora, bezpečí i spolehlivost

10102016-05-09 16_55_00-Start

O technických výhodách i nevýhodách cloudových služeb se mluví již dlouho. Ačkoli většina trumfů v podobě finančních úspor, zabezpečení dat a jejich dostupnosti je jednoznačně na straně cloudu, vždy nakonec záleží na tom, jak se čistě technické aspekty řešení převedou na reálné benefity.

Úspory – alfa i omega při rozhodování o investicích ve firmách

Většina firem se čím dál, tím více potýká se snižováním nákladů. Finanční ředitelé se naučili nacházet možnosti jak ušetřit i tam, kde by ještě před několika lety nikdo žádné úspory nehledal. Jenže když už se všechny větší zakázky třikrát přetendrovaly, byznys je vyladěný tak, že firma nemá auta a ani člověka navíc, tak je velmi těžké najít oblast, kde lze najít nějaké úspory. Jednou z posledních věcí, která přijde na řadu, bývá IT. To zpravidla finanční ředitelé podvědomě odkládají – tato oblast je mimo jejich odbornost. IT je vůbec pro CFO tak trochu „black box“, do kterého je lepší příliš „nešťourat“.

Těžko odhadnutelné náklady na firemní infrastrukturu

Otázka IT jako určitého tabu, kterému ve firmě rozumí pouze IT oddělení je však oboustranná. Naopak málokterý IT manažer má zároveň tak hluboké znalosti o potřebách firmy a směřování jejího byznysu. Často bývá těžké odhadnout dopad na IT systémy v horizontu delším, než dva roky. Standardní životní cyklus IT infrastruktury v délce čtyř let je navíc příliš dlouhý na odhad její měnící se velikosti. Proto se v jeho průběhu běžně můžeme setkat buď s naddimenzovanou, nebo naopak poddimenzovanou IT infrastrukturou. Běžná on-premise infrastruktura je pak využívána pouze
z 25 %.           

Většina těchto problémů se však dá vyřešit pomocí cloudových služeb. Vybudování vlastního cloudového systému je pro malé a středně velké firmy příliš nákladné a proto je nutné se obrátit na některého z poskytovatelů těchto služeb. Z mnoha důvodů je pak pro firmy dobré volit výhradně privátní cloud, který je vhodnější pro zabezpečení důvěrných dat i pro klíčové firemní IT systémy. V případě zájmu vyvarovat se legislativní problematiky nakládání s daty uloženými v zahraničí je pak rovněž možné poohlédnout se po poskytovateli s datovými centry na území ČR (takovým poskytovatelem jsou např. České Radiokomunikace). Z různých typů služby je pak nejkomplexnějším a zároveň nejvýhodnějším tzv. infrastruktura jako služba (IaaS).   

Kolik a kde je možné uspořit?

Implementací IaaS řešení lze na IT infrastruktuře ušetřit v zásadě ve třech kategoriích. První jsou přímé úspory, kam patří náklady na pořízení a údržbu hardwaru a také na záložní hardware. Druhou skupinou je minimalizace rizik vzniku dalších nákladů díky zabezpečení datových center (včetně záložních energetických zdrojů a chladicích systémů) nebo službám jako je disaster recovery, pro rychlé obnovení dat ze zálohy. Konečně třetí kategorií jsou úspory potenciální jako třeba redukce spotřeby elektrické energie díky šetrným řešením „zeleného IT“, nebo nulové provozní náklady (lidské zdroje i hardware) na servery v datovém centru, která je výhradně v režii poskytovatele cloudové služby.   

Výše samotných úspor samozřejmě záleží na typu firmy, nicméně jedná se o úsporu 30 až 40 % z celkových nákladů na IT ve střednědobém horizontu, tedy asi ve třech až čtyřech letech. Významné úspory v provozních nákladech nastávají zejména z hlediska personálního, kdy se jedná až o 75 %. Přičemž kromě samotných mezd je nutné brát v úvahu i školení v obsluze moderní infrastruktury. V investičních úsporách se zase nejvýznamněji projeví úspory na hardware, které dělají až 66 %.  

Snadnější plánování investic díky cloudu

Kromě snížení nákladů na firemní technologie přináší cloud rovněž výhodu v možnosti pružněji plánovat další investice. Většina firem, které cloud nemají, plánuje investice do IT infrastruktury v horizontu běžného životního cyklu IT infrastruktury, tj. zhruba 4 let. U uživatelů cloudu je plánování mnohem flexibilnější a dokáží reagovat a rozhodovat se v mnohem kratším horizontu. Nedávný průzkum Českých Radiokomunikací ukázal, že 40 % firem, které už mají cloud, plánuje investice na období 1 až 2 roky.

Pro více informací klikněte sem.