Jak lidé používají Facebook a Instagram v létě (infografika)

Jak lidé používají Facebook a Instagram v létě je užitečná infografika (a analýza) zejména v tom, že se léto blíží a coby marketérům se vám určitě bude hodit vědět co v létě frčí. Pamatujte, že jde o data týkající se USA a Kanady, takže ne zcela platí pro Česko. Pokračovat ve čtení „Jak lidé používají Facebook a Instagram v létě (infografika)“

10 způsobů jak hackeři mohou hacknout váš účet na Facebooku (infografika)

…  a taky pár způsobů jak se chránit. Z nichž některé nepomohou ani trochu. A ze zcela záhadných důvodů nejmenují přímo dvoufaktorové ověření, ale schovávají to pod  „Activate Login Approvals„. Proč to nazvat obvyklým a rozšířením termínem, že? Byť, samozřejmě, ano Facebook tomu tak říká v Nastavení účtu. A pokud chcete něco číst, tak třeba Jak ochránit účet na Facebooku proti hacknutí? Dvoufaktorovým ověřením přihlášení a Dvoufaktorové ověření použijte všude tam, kde chcete lépe zabezpečit účet Pokračovat ve čtení „10 způsobů jak hackeři mohou hacknout váš účet na Facebooku (infografika)“

Cílíte na Facebooku reklamu podle zájmů uživatelů? Marná práce, jsou mimo

Trochu zábavný dlouhodobý experiment částečně zachycený v tipu Jak zjistím představu Facebooku o mých zájmech. Jak nastavit cílení reklamy na Facebooku? funguje jednoduše. Podíváte se do toho, co si o vás Facebook vybudoval za inzertní profil. Smažete vše tam uvedené. Bude to sice obnášet hodně klikání (nejde „smazat vše“), ale za tu legraci to stojí.

Pokračovat ve čtení „Cílíte na Facebooku reklamu podle zájmů uživatelů? Marná práce, jsou mimo“

Studie: Tvůrci selfie často přeceňují vlastní atraktivnost

Vkládá někdo hodně selfie fotek na sociální sítě či s nimi zaplavuje přátele? Možná se poněkud přeceňuje a myslí si o sobě příliš

Studie zveřejněná tento rok v Social Psychological and Personality Science uvádí, že lidé kteří často pořizují selfie fotky a vkládají je na sociální sítě či posílají přátelům často přeceňují vlastni atraktivnost a sympatičnost. Ve studii je doslova uvedeno, že se to děje ve velké míře. Nepřekvapí ani to, co už ukázaly jiné studie v minulosti, tedy že z pohledu nezávislých pozorovatelů jsou tito lidé vnímání jako více narcisističtí, než ti co si selfie nepořizují.

Podle jiného zdroje je pořizování si selfie fotek cestou jako sebe sama vnímat lépe než průměr. Co navíc, něco takového se děje hlavně tam, kde dotyčná osoba má vysokou míru kontroly nad obsahem, tedy typicky na profilech na sociálních sítích.

Pokud se na to podíváme z druhé strany, tedy lidí co odmítají pořizování si vlastních fotek, tak možná dojdeme k tomu, že si tito lidé málo věří. Každopádně, pokud patříte mezi onu část lidí, kteří si na každé fotografií připadají nepatřičně, tak na tom prý nakonec také není nic zvláštního. Podle některých za něco takového ale mohou zrcadla.

Potvrzuje to dokonce studie. V roce 1997 v ní zjistili, že preferujeme fotografie obličeje, které odpovídají tomu, jak se vidíme v zrcadlech, oproti fotografiím, které nás ukazují přirozeně. Otázkou zůstává, proč se toto pravidlo u částí populace, tolik milující selfie, neuplatňuje. A zda by se něco změnilo, kdyby selfie zrcadlově obracela.

Jak často přispívat na sociální sítě (infografika)

Jak často přispívat na sociální sítě v infografice má několik věcí k zamyšlení. Především, jeden příspěvek denně na Facebook jakž takž platilo v době, kdy Facebook silně neomezoval dosah. 15 příspěvků denně na Twitteru je skoro dvakrát tolik, než šest, které doporučují jinde. Dva příspěvky denně na Google+ už jen ukazují, že tohle se moc nepovedlo, je to staré. Google+ umřelo loni v září. A absolutní ignorování nejpodstanější části dne, tedy večerních časů taky není dobře. Takže konečná poučka z téhle „infografiky“ je, zkuste si to v praxi a přizpůsobte tak aby vám to nejen nejlépe fungovalo, ale také nejvíce vyhovovalo.

Pokračovat ve čtení „Jak často přispívat na sociální sítě (infografika)“

Neprozrazuje váš Twitter příliš o tom, kde bydlíte, pracujete či žijete?

GeoSocial Footprint je jedna ze služeb, které se podívají na účet na Twitteru a z tamních fotografií udělají mapu. Je to jenom malá ukázka, protože nijak daleko do historie účtu nejdou. Ale ukáže vám to, co všechno se dá z vašich prostých tweetů odhalit.

2016-11-06-12_09_07-geosocial-footprint

Nezapomeňte, když už je řeč o Twitteru, tak ten podobně jako další sociální sítě připojuje informaci o poloze odkud tweetujete. Můžete to vypnout a u každého tweetu se při jeho psaní dá rozhodnout o tom, zda tam chcete či nechcete mít geolokaci. Geolokační informace se ale objevují i uvnitř fotografií, kam je vkládá většinou váš mobilní telefon – tyto informace sociální sítě většinou odstraňují při nahrání fotografie. Zůstávají ale ve fotografiích, které synchronizujete do cloudových úložišť (viz Co je to EXIF, jak si to prohlédnu a co s tím dělají sociální sítě?).

2016-11-06-12_22_25-analysis-of-medvidekpu-followers

Ready or not? je další aplikace, kterou si můžete zkusit, vedle účtu na Twitteru se umí podívat i na Instagram, kde pochopitelně existuje stejné nebezpečí. Na tweepsmap.com najdete něco trochu jiného, přehled o tom, odkud pocházejí vaši sledující – ukázka toho, jak zásadní rozsah informací o geolokaci sociální sítě mají.

Instagramu stále (a výrazně) klesa zapojení (engagement). Proč asi?

Meziroční pokles engagementu v průměru o 33 procent, u videí o 39 %, u fotografií o 27%. Čím větší profil, tím hůře na tom zapojení fanoušků je. U těch největších (přes 10 milionů fanoušků) profilů je meziroční pokles engagementu u videa 62 %.  Uvádí to Quintly v poslední studii.

Follower Count Graphic 01-4

Quintly v důvodech poklesu uvádí stoupající počty uživatelů, stoupající počty příspěvků na účtech a tím i zvýšení zaplavování fanoušků obsahem. Ale také to, že možná už uživatelé nejsou tak nadšení do reakcí. Překvapivě Quintly zapomíná, že Instagram zavedl silně filtrovanou timeline, omezuje dosah velkých profilů a přednost dává profilům s malým počtem sledujících a nepatrným množství příspěvků. Stejná taktika, která na Facebooku dovedla dosah/reach u velkých profilů na 2% úroveň a vyvolala v zásadě totožné změny v zapojení fanoušků.

Zájem o Facebook klesá, Instagram je v kurzu, Twitter méně v kurzu, ale stále více, než Snapchat

Google Trends neukazují kolik lidí užívá nějakou službu či produkt, ale jaký je zájem o danou věc ve vyhledávání. Trends navíc umožňují srovnávat vyhledávaná slova a zobrazit si vývoj v čase. To vše jak celosvětově, tak v určité zemi.

Facebook vs. ostatní ukazuje na jednu dost podstatnou věc. Celosvětově zájem o Facebook dlouhodobě klesá. V Česku (druhý graf) to není tak silné, ale i tam je vidět pokles zájmu. Stále ale platí, že Facebook je před „konkurenty“ vzdálený doslova světelné roky. A nezapomeňte, jak Instagram, tak WhastsApp, vlastní právě Facebook.

Svět? Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat a WhatsApp

Svět: Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat a WhatsApp

 

Česko: Facebook, Instagram, Twitter, WhatsApp, Snapchat (barvy viz předchozí graf)

Česko: Facebook, Instagram, Twitter, WhatsApp, Snapchat (barvy viz předchozí graf)

Když odstraníme Facebook, tak je dost zjevné, že stoupá zájem o Instagram (v Česku velmi výrazně), stejně jako o WhatsApp. Twitter světově dlouhodobé klesá a mediálně výsadní pozice Snapchat je poněkud nadsazená. Neodpovídá tomu ani počet uživatelů této služby ani zájem ve vyhledávači.

Svět: Twitter, Instagram, Snapchat a WhatsApp

Svět: Twitter, Instagram, Snapchat a WhatsApp

V Česku je navíc velmi výrazně vidět, že jediné co z ostatních dlouhodobě stoupá je právě Instagram, Twitter velmi mírný dlouhodobý pokles a zájem o Snapchat a WhatsApp je v zásadě stejný.

Česko: Twitter, Instagram, Snapchat a WhatsApp

Česko: Twitter, Instagram, Snapchat a WhatsApp

 

TIP: Pokud se chcete více dozvědět o Twitteru, zkuste ‣ Twitter for dummies. Pro Instagram má @365tipů podrobný ‣ Návod pro Instagram a pro Facebook dobře slouží ‣ Jak používat Facebook pro marketing

Zneužívá Facebook chytré telefony k odposlouchávání lidí?

Je to opět tady, Facebook v roli Velkého Bratra, který nás potajmu nepřetržitě poslouchá. Vrací se to opakovaně a asi bude.

Pokud se vám prý nelíbí, že Facebook používá mikrofon vašeho telefonu, můžete si to vypnout. To je zásadní sdělení, které Facebook má k tomu, na co upozorňovala profesorka Kelli Burns z University Jižní Floridy. Podle ní Facebook naslouchá (či naslouchal, viz níže, má to totiž vývoj) skrz mikrofon mobilního telefonu neustále a může získaná data zneužívat k zjišťování toho, o čem mluvíme.

Což vlastně není nic nového, jde o téma, které se objevuje opakovaně už několik let (viz například 2014 a Facebook navrhuje, abyste se nechali dobrovolně odposlouchávat mobilem) a dá se skoro říci, že Facebook si na tohle postupně řadu let připravoval a připravuje lepší podmínky.

Naposledy se téma věčně naslouchajícího Facebooku objevilo v květnu i v březnu tohoto roku a ještě v červnu nebylo složité dohledat v nápovědě Facebooku otázkuDoes Facebook record conversations when it identifies the things I’m listening to or watching?„.  S poměrně zajímavou odpovědí

Zaznamenává Facebook konverzace při identifikaci věcí, které poslouchám nebo sleduji?

Ne. Vaše konverzace nezaznamenáváme. Když napíšete aktualizaci stavu, použijeme váš mikrofon jenom k tomu, abychom identifikovali, co posloucháte nebo sledujete na základě shod s hudbou a televizními pořady, které jse schopni identifikovat. Poznámka: Tato funkce je momentálně dostupná jen v USA.

Pokud si to přečtete, tak ano, Facebook aktivně poslouchá (nebo spíše poslouchal, viz dále), když píšete příspěvek či komentář. Dělá to ale samozřejmě pro vaše dobro, protože chce zjistit, jestli něco posloucháte či sledujete v televizi. V Česku můžeme být „trochu“ klidní, protože zatím to dělal pouze v USA. To, že Facebook právě naslouchá, se má navíc projevovat jako ikonka „zvukových vln“ v okamžiku, kdy píšete příspěvek.

Mediální kritika nejspíš přinesla změny

Zajímavé na výše uvedené nápovědě je, že se mezitím v tichosti změnila na How do I identify and share songs I’m listening to right now? a přivede vás na How do I identify and share songs I’m listening to right now? kde nakonec je i ona výše uvedená informace, tedy až na to, že se mezitím ztratilo to, že je vše dostupné pouze v USA. A také se to mírně změnilo v tom, že to musíte ručně vyvolat.

Does Facebook Record Conversations When It Identifies What Songs I’m Listening To?

No, we don’t record your conversations. If you choose to turn on song identification, we’ll only use your phone’s microphone to try to identify the song you’re listening to based on the music we’re able to identify. If song identification is turned on, it’s only active if you tap when writing a post and only for the limited time period when you are writing the post.

Konspirace u kterých se nemůžete ničemu divit

Profesorka Kelli Burns ale před pár měsíci byla toho názoru, že Facebook to nedělá jenom aby pomohl se správným výběrem hudby či televize, ale proto, aby mohl cílit lépe inzerci. Zakládá to na tom, že záměrně hovořila při používání Facebooku o určitých věcech aby se vzápětí tyto objevily v inzerci.

Což může mít jeden zásadní háček, možná ty samé věci hledala a tím pádem se stala cílem inzerce. Byť to sama Burns uznává, stále tvrdí, že by ji nepřekvapilo, pokud by Facebook skutečně v konverzaci nacházel inspiraci pro cílení.

Facebook pro The Independent uvedl, že nic takového nedělá, tedy že informace získané přes mikrofon nepoužívá pro cílení inzerce, výběr co ukazovat z příspěvků ani je nepředává inzerentům. Uživatelům nechtějícím být odposlouchávání pak doporučuje, aby si „vypnuli mikrofon na úrovni operačního systému„.

Pokud jste tedy tak nějak doufali v nějaký uchopitelný výsledek, tak na to zapomeňte. Od roku 2014 skutečně Facebook naslouchá či naslouchal (minimálně v USA) přes mikrofon v mobilních telefonech vždy, když píšete (či jste psali). Pokud teď tvrdí, že zjištěné nepoužívá pro cílení reklamy či další podobné účely, tak to nic neznamená. Ať už s ohledem na minulost, ale hlavně budoucnost.

A jestli se vám to nelíbí, tak máte opravdu jedinou možnost, odebrat Facebooku přístup k mikrofonu.