Snaha EU možná přiměje Google i Facebook platit vydavatelům

Nejprve to byly bláznivé nápady Francie či Německa, sila lobbingu je ale donesla až na úroven EU. Toho společenství co zavedlo sušenkové souhlasy

Ve hře jsou autorská práva vs. Internet, ale také staré pořádky vs. nové. Zachování starých pořádků je na pořadu dne, zejména pokud jde o novinové vydavatele, kterým klesají vydané náklady, čtenosti i příjmy z reklamy. Hledají staronové cesty, kde získat peníze a stále jsou přesvědčeni, že by jimi Google či Facebook (a další jim podobní) měli platit za to, že zveřejňují odkazy na jejich články.

V září EU připravilo konzultaci k novým návrhům „reforem„, kde jeden ze zásadních bodů je právě to, že by autorské právo mělo být revidováno tak, aby zpravodajské agregátory, zveřejňující „výstřižky“ a upoutávající na novinové články, za něco takového měly platit.

Celé to na jedné straně je tak trochu založené na reálném problému. Facebook a Google nevytvářejí žádné reálné hodnoty v podobě textů, článků či obsahu. Pouze si berou cizí obsah, ať už přímo (Zprávy Google) nebo sdílením od uživatelů (Facebook) a vydělávají na něm. Obalují ho reklamou a příjmy si ponechají, původním tvůrcům nevyplatí ani halíř. Google i Facebook jsou navíc s internetovou inzercí tak úspěšní, že „ohrožují“ ostatní typy inzerce. Té v tisku se navíc daří ne příliš dobře.

Ohrožení demokracie

Podle EU je případné ohrožení existence médií ohrožením pluralismu, demokratické debaty a kvality informací. Opět v zásadě pravda, byť je otázkou, proč právě tohle omezují hlavně média sama a proč je tolik nedemokratických médií a ještě více médií plněných nekvalitou tvořenou jenom proto, aby na „něco“ lidé klikali. Budiž

Evropská Unie si představuje, že by nová podoba autorské práva dala tvůrcům obsahu exklusivní právo rozhodovat o tom, jak je jejich dílo použito. Týkalo by se to i oné „reprodukce“, kterou Google či Facebook využívá. Což u Zpráv Google vypadá přijatelně, ale u obsahu sdíleného uživateli na sociální sítě už podstatné méně.

Aby toho ještě nebylo málo, opět je na stole otázka prodloužení doby ochrany, kde vydavatelé chtějí prodloužení na padesát let, zatímco Evropská komise hovoří o jednom až pěti letech. Rozumné, protože představa padesáti let ochrany zprávy z novin vypadá jako poněkud absurdní. Diskutabilní i problematické jsou i otázky „přeshraničního“ uznávání práv a trvání těchto, také v souvislosti se zpravodajstvím.

Dobrovolně povinné na všechny strany

Celé by to nakonec mohlo vypadat tak, že vydavatelé budou moci (nikoliv muset) žádat od digitálních zprostředkovatelů jako je Google či Facebook placení za využití jejich „textů“.

Ti budou moci souhlasit, případně odmítnout. Stane-li se to druhé, tak možná konečně vydavatelé pochopí, že přijít o poměrně zásadní zdroj návštěvnosti se nevyplatí. Pro příklad totiž není potřeba chodit daleko, když přesně toto zkusilo Španělsko, tak Google platit nezačal a vyřadil tamní média ze Zpráv Google. Výsledný zásadní propad v návštěvnosti přiměl vydavatele k velmi rychlé změně názoru. Totéž se stalo v Německu

Součástí nové legislativy by měla být i povinnost pro platformy sdílející videa či hudbu, aby zajistily proplácení podílu na příjmech vlastníkům práv, tedy něco co například umožňuje YouTube. Ale také něco, na co si hudební i filmoví držitelé práv stále ztěžují, výši podílu totiž nepovažují za odpovídající.

Evropské firmy netuší, zda je kybernetický útok nějak poškodil

Nevědí zda byli napadeni, když už se to dozvědí, nevědí zda jim byla odcizena nějaká data, firmy v EU se musí ještě hodně učit

Podle výsledků průzkumu společnosti Quocirca a Trend Micro z loňského roku to vypadá, že firmy v EU jsou v kybernetické bezpečnosti dost bezradné. 31 z 251 společnosti, které byly napadeny kyberútokem, například netuší, jestli jim byla odcizena nějaká data. Šest dalších sice o útoku vědělo, ale neví jak hodně dat bylo zasaženo.

Kybernetické útoky jsou přitom běžné a časté. Výzkumníci logicky upozorňují, že „evropští podnikatelé jsou nepřipraveni na cílené útoky a jak na ně reagovat poté co k nim dojde„.

Cílené útoky jsou podle dotazovaných nevyhnutelné a 26 % dotazovaných je přesvědčeno, že jde o rostoucí záležitost a 44 % je přesvědčeno, že jde o záležitost dlouhodobou. Pouze 5 % dotazovaných se domnívá, že objem útoků klesá.

V případě kybernetických útoků je riziko úniku dat či poškození reputace společnosti.  Cílem útoku se navíc společnosti nestávají pouze jednou a podle 70 % z 369 dotazovaných objem útoků stoupá.

Počet .eu domén v Česku roste

Jak ukazuje graf, přírůstky jsou postupné. Nejedná se o žádný nárazový přesun většího množství domén, ani reakci na slevy anebo soutěže

620-pexels-red-hands-woman-creative

Během posledních dvanácti měsíců jsme zaznamenali velký nárůst počtu .eu domén. Ačkoliv je WEDOS Internet, a.s. největším provozovatelem sdíleného webhosting v Česku, tak nás číslo 11.925 opravdu překvapilo. Koncem dubna 2015 jsme pro naše zákazníky spravovali 22.865 .eu domén. Jejich počet se tedy za poslední rok více jak zdvojnásobil. Že by se Čechům zalíbila doména Evropské unie?

Jak ukazuje graf, přírůstky jsou postupné. Nejedná se o žádný nárazový přesun většího množství domén, ani reakci na slevy anebo soutěže, které pro naše zákazníky pravidelně pořádáme.

Na následujícím grafu vidíte počet registrací a prodloužení .eu domén během 13 měsíců. Opadající zájem kolem Vánoc je způsoben velkou reklamní kampaní na jiný typ domén, kde za registraci anebo prodloužení bylo možné získat jeden ze dvou nových automobilů. Graf ukazuje, že zájem o .eu domény je u nás rostoucí a také naši zákazníci .eu domény prodlužují.

Jedním z důvodů zvýšeného zájmu o .eu domény může být cena. Na rozdíl od nadnárodních domén (.com, .net, …), jejichž cena každým rokem stoupá a navíc je silně ovlivňována rostoucím dolarem, se drží .eu doména na příjemných 65 Kč za registraci a 110 Kč za prodloužení. Za takovéto ceny prodáváme domény našim zákazníkům. Společnost WEDOS Internet, a.s. registruje a prodlužuje domény za  nákupní ceny. Naši zákazníci za ně neplatí nic navíc.

Dalším z důvodů může být, že jsme si na .eu doménu prostě zvykli. Některá města a státní instituce jí používají pro své stránky. A současní internetoví uživatelé už doménu .eu nepovažují za žádnou novinkou a berou jí jako samozřejmost.

Pokud byste si u nás chtěli také pořídit .eu doménu, tak ke každé nabízíme zdarma službu Miniweb, která umožňuje jednoduchou prezentaci o velikosti 100 MB a samozřejmě vedení DNS záznamu. Pokud vám nevyhovuje náš neomezený sdílený webhosting NoLimit aneboVPS s root přístupem využívající značkové SSD disky, můžete u nás .eu doménu mít registrovanou a směřovat jinam. Nebude Vás to stát nic navíc.