Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)

Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika) je založené na studii věnující se klíčové otázce. Čím méně lidé věří informacím, které nalézají online, tím horší dopady to bude mít i pro podnikání. Výsledky ze studie viz Dodging Deception & Seeking Truth Online [Survey Results]

Pokračovat ve čtení „Jak spotřebitelé věří online informacím (infografika)“

Většina návštěvníků webu jsou roboti, žádní živí lidé (infografika)

Prostudujte pečlivě Bot Traffic Report 2016 a připravte se na to, že návštěvnost vašeho webu tvoří stěží z poloviny živí lidé. Většina těch robotických je dokonce v kategorii škodlivých a špatných. Navíc se nedá říci, že by se to v čase nějak zlepšovalo.

Pokračovat ve čtení „Většina návštěvníků webu jsou roboti, žádní živí lidé (infografika)“

Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)

Mají výmysly, lži, propaganda a „fake news“ jako takové vliv na chování lidí? Spotřebitelů? Ovlivnila přítomnost fake news důvěryhodnost médií? Jak se projeví, když se značka propaguje vymýšleným (fake) obsahem? A kdy existence fake news exploduje do vlny všudypřítomné nedůvěry a podezírání? Nebo už k tomu došlo? Pokračovat ve čtení „Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)“

Záplava pochybných inzerátů v Google ukazuje, že podvody a podfuky v Google už neřeší

Všechno to vypadá podobně jako „Laryngologové zděšení rychlostí působení složek nového kapsle na úporné šumění v uších“ (linkovat nebudu, ale je to online-konec-se-sumenim-v-usich.com).

2016-10-30-09_44_16-co-rikaji-google-trends-o-zajmu-o-windows-linux-android-a-ios_-_-daniel-doceka

Tváří se to často jako zpravodajský web, má to dole na stránce falešné komentáře a jen výjimečně je jasné, kdo něco takového provozuje. Překlady bývají mizerné, ale tón je vždy stejný. Fantastické, výjimečné, zděšení, neuvěřitelné. Prostě oblbovák. Sbírka obrázků z fotobank či Internetu, vymyšlené „recenze“. Hlavně ale žádné reálné kontakty, žádná identifikace prodávajícího, když už podmínky užívání, tak přeložené přes Google Translate, ale ani tady nečekejte, že byste se dozvěděli kdo je prodávající.

2016-10-30-09_44_44-tinnitus-stop

Tohle všechno zaplavuje inzertní systémy od Google v nebývalé míře. A zatímco ještě někdy loni bylo možné u těchto inzerátů přímo nahlásit závadnost, dnes už to možné není. Maximálně můžete říci něco o tom, že se vám nelíbí. Odpovědný Google se někam postupně ztrácí.

2016-10-30-09_49_18-tinnitus-stop

A čistě pro doplnění: „Jmenuji se Radek Rašík a jsem výzkumník lékařských zdrojů“ je pochopitelně lež. Fotku „Radka Rašíka“ najdete v Shutterstocku coby „Middle Aged Male Doctor In Lab Coat Holding A Manila Folder“ stejně jako v řadě dalších fotobank. A nedělejte si iluze, že by vám nějaký „doplněk stravy“ zrušil pískání či šumění v uších.

2016-10-30-09_50_54-online-konec-se-sumenim-v-usich-com_order_terms-php

Desítky tisíc retwetů zcela bez jakéhokoliv smyslu. Jak vypadá otravný spam na Twitteru

Nový strojově poháněný spam na Twitteru využívá toho, že použije „quoted retweet“, tedy retweet s komentářem. Všechny ty účty vypadají na první pohled jako skutečné, mají profilový obrázek, fotku v záhlaví, běžně i tisíce nahraných fotografií.

2016-02-21 16_35_54-shyla (@shamshyla) _ Twitter

 

 

2016-02-21 16_37_45-Alisa (@YourAlisaa) _ Twitter

Ale také desítky tisíc retweetů. Ty jsou všechny stejné, na počátku komentáře k vašemu tweetu je zkrácený odkaz, o který jde – na ten potřebují kliknout. Smutné je, že na to lidé klikají (příklad 1). Zbytek je už text původního tweetu.

2016-02-21 16_43_48-Start

 

Jak můžete na dvou příkladech vidět, používají totožný zkrácený odkaz – ten vede na něco co „vypadá jako blog“, ale když si to lépe prohlédnete, je to opět zjevně strojové vytvářená sada nesmyslných textů.

Pokud jste se stali také cílem tohoto retweetovacího stroje, tak jistě víte co je potřeba udělat. Nahlásit účet pro spam a tím ho zároveň zablokovat.