43 % uživatelů sociálních médií si nepamatuje odkud pocházejí zprávy, které četli

Což nepřekvapí ani trochu, sociální sítě jsou průtokový ohřívač zpráv a poskytují je navíc tak, že ani moc netušíte (a hlavně neřešíte), odkud pocházejí.

Celé to je ještě horší tím, že sociální sítě se snaží uživatele rozhodně nepřivést na web, na kterém by si zprávu mohli přečíst a případně získat povědomí o „značce“, spojené s danou zprávou – Facebook Instant Articles jsou toho typickým příkladem umocněným i tím, že zprávy dnes čteme v mobilních telefonech více a více.

dcn-chart-inside

Ještě větší dopad na uvědomění si zdroje zprávy je to, že uživatelé běžně pouze čtou titulek a krátký doprovodný text na sociální síti. Samotnou zprávu nečtou, obraz si udělal z (velmi často záměrně manipulativního a zavádějícího) titulku.

Ochota klikat i na neznámé zdroje je nicméně poměrně slušná, 40 % by na takový odkaz klikli, ale pro věk 12-19 jde pouze o 19 procent. Zajímavé zjištění může být i to, že zprávy čtou v 35 % případech lidé na webech vydavatelů či mobilních aplikacích, v 31 % ve vyhledávacích strojích a v 34 % na sociálních médiích. Z těch co je čtou na sociálních sítích 60 % uvádí, že po přečtení zprávy by navštívili web vydavatele.

Via 43 percent of social media users don’t know where the stories they read originally appeared

Jedna obrazovka už nestačí, svět počítačů se mění k nepoznání

The New Multi-Screen World“ je zajímavá studie od Google, řešící zásadní změnu týkající se Internetu a počítačů. Změnu toho, jakým způsobem dnes používáme Internet. Snižující se roli počítače a větší význam mobilních telefonů a tabletů.

V Navigating the new multi-screen world: Insights show how consumers use different devices together najdete nenápadný odkaz na poměrně rozsáhlou prezentaci studie (PDF), která je výjimečná nejenom rozsahem, ale také provedením a obsahem. Týká se proměny Internetu a počítačů, který je charakterizovatelná snižujícím se významem osobních počítačů a zvšujícím se významem mobilních telefonů a tabletů.

„Cross-platform Consumer Behavior“ můžete přeložit stejně učené do češtiny a vyjde vám „multiplatformní chování spotřebitele“. Ve skutečnosti jde o velmi zajímavé téma toho, jakým způsobem dnes používáme více platforem (umožňujících přístup k Internetu) k dosažení kýženého cíle.

Podle této studie trávíme většinu svého života před nějakou obrazovkou, ať už jde o počítač, smartphone, tablet či televizi. Při použivání jednotlivých nástrojů se řídíme kontextem, zejména tím kde jsme, čeho chceme dosáhnout a kolik času a úsilí to bude vyžadovat. V zásadě ale ve většině případů používáme plafforem více, ať už v podobě sekvenční (přejdeme z jední platformy na druhou )nebo simultánní (v tutéž chvíli používáme zařízení, platforem, více).  A překvapivě, televize, které jsme v minulosti věnovali nejvíce pozornosti, se dnes stává zařízením, které používáme současně s dalšími „obrazovkami“.

Nejčastějším spojujícím prvkem mezi jednotlivými obrazovkami je hledání. A paradoxem moderní doby je, že chytré telefony se staly „obrazovkou“, kterou nakonec používáme nejvíce. A také slouží jako jeden z nejčastějších bodů, kdy nějaká aktivita započne.

Řečí čísel víme, že 90 % našich interakcí s médií je založeno na interakci s obrazovkou a pouze 10 % spočívá v interakci s něčím, co obrazovkou není – oním „starým“ způsobem v podobě rádia, novin či magazínů. Čas strávený před obrazovkami není vůbec zanedbatelný, v průměru je to až 4.4 hodiny denně. A pokud bychom měli nějak rozdělit čas mezi jednotlivá zařízení, tak podle času vynaloženého na určitou konkrétní činnost to vychází takto – 43 minut tvoří sledování televize, 39 minut počítač nebo laptop, 30 minut tablet a 17 minut smartphone.

V procentech to pak vypadá například tak, že 24 % denního času trávíme na počítačích – 40 % z tohoto času hledáním informací, 29 % pro udržování se obraze o aktuálním dění. V 31 % počítače používáme v práci, v 69 % doma.

Na chytrých telefonech trávíme 38 % denního času – 40 % mimo domov, 60 % doma, v 54 % slouží ke komunikaci, v 33 % k zábavě. Tablety využíváme v 9 % z denního času, v 21 % mimo domov, v 79 % doma a převládá zábava (63 %) oproti komunikaci (32 %).

Zatímco telefony jsou osobními zařízeními a slouží k něčemu co potřebujeme rychle, tabelty jsou pro pokračování dalšího „zkoumání“ a ani nemají nic společného s prací. S prací je naopak jednoznačně spojeno využívání laptopů a notebooků.

Co se způsobu užití více zařízení týče, tak již zmíněné sekvenční používání se v největším míře používá pro brouzdání na Internetu (81 %), sociální sítě (72 %), nakupování online (67 %), vyhledávání informací (63 %), správu financí (46 %), plánování cest (43 %) a sledování online videa (43 %).

Nejčastějí online aktivity v současnosti začínájí na chytrých mobilních telefonech a poté přecházejí na použití PC, výjimečně na tablet. V případě vyheldávání začne 65 % aktivit na smartphone a v 60 % se pokračuje na osobních počítač, pouze v 4 % na tabletu. Výjimkou je pouze využívání sociálních sítí (66 % -> 58 % / 8 %) a sledování onlien videa (56 % -> 48 % / 8 %). Pokud nějaké činnosti začínají na osobním počítači, pak jsou to zpravidla komplexnější aktivity – plánování cest, správa financí, například. Na tabletech ve vyšší míře začínají aktivity jako je nakupování online či plánování cest, ale obecně jsou ze všech mediálních „obrazovkových“ zařízení stále používány nejméně.

Zajímavé na přechodu z jednoho zařízení na jiné je, jakým způsobem k němu dojde. Ve většině případů lidé znovu najdou již nalezené informace na dalším zařízení, o něco méně přímo na tyto informace přejdou a v ještě menším počtu případů si přeposílají odkaz e-mailem.

Co se simultánního užívání týče, nejčastější kombinací je smartphone a televize (81 %). Na stejné úrovni je pak kombinace smartphone a laptop/počítač či laptop/počítač u televize (66 %).

V tomto případě lidé dělají ale poněkud jiné aktivity, než v případě použítí sekvenčního – nejvíce vyřizují e-mail (60 %) a poté s větším odstupem následuje brouzdání po internetu (44 %), sociální sítě (42 %), hraní her (25 %), vyhledávání (23 %), práce s dokumenty ze zaměstnání (15 %) a sledování videa (9 %).

Stejně tak platí, že uživatelé běžně pracují na několika zařízeních současně – v 92  % jde o kombinace PC/chytrý telefon a televize/PC. V 90 % o televizi se smartphone, v 89% o televizi a tablet. Pro televizi něcotakového samozřejmě znamená špatnou zprávu – je jí věnována menší pozornost. V praxi to pak znamená, že 77 % televizních diváků používá zároveň nějaké další zařízení.

Dobrá zpráva by tu ale byla, sledování televize může vyvolat potřebu vyhledávání (informací, samozřejmě na Internetu) – v 17 % to vyvolá sledování reklamy v televizi, v 7 % hledání informací na základě televizního programu.

Chytré telefony (a mobilní zařízení v obecné podobě) nám umožňují nakupovat mimo pohodlí domova – odpovídá tomu i to, že na počítačích či laptopech nakupujeme z domova v 84 % případů, zatímco u chytrých telefonů je to jenom 59 % případů – v zbylých 41 % je nakupováno mimo domov.

Způsoby používáni u nakupování se liší i v otázce toho,jak se na obchody dostáváme. U počítače je nejčastější způsob ten, kdy prostě napíšeme adresu přímo do prohlíče (50 %) zatímco u chytrých telefonů hraje výrazně vyšší roli použití vyhledávače (30 % oproti 24 % v případě počítače) ale i sociální sítě (25 % oproti 16 %).

V případě nakupování se v 67 % projeví právě využití více platforem. Na jednom zařízení nakupování začínáma, ale dokončujeme ho na jiném. V 65 % začíná na smartphone a poté v 61 % přechází na PC či laptop (v 4 % na tablet). V 25 % začíná na PC či laptopu aby v 19 % došlo k přechodu na smartphone (5 % laptop). A nejméně nákupů začíná na tabletu, 11%.

Většina Evropanů používá tradiční média v online podobě

Čerstvá studie IAB Europe (viz 426.9m Europeans online across 28 markets … from Belgium to Bulgaria, UK to Ukraine – Europeans are more connected than ever before) říká spoustu zajímavých věcí.

  • Evropští internetoví uživatelé ve věku 16-24 nejvíce sledují televizi (83 %) a poslouchají rádio (81%) online
  • Ti ve věku 35-44 a 45-54 nejvíce čtou noviny online (93 %)
  • 91 % čte online zprávy, více jde o muže (93% vs 89%)

Potvrzuje se i trend používání internetu při sledování televizi. Dobrou zprávou v tomto ohledu je, že třetina z 48 % lidé co to dělají uvádí, že to co na internetu dělají, má vztah k tomu, na co se dívají.

% sledující TV online % čteoucí noviny online % poslouchající rádia online
16-24s 83% 89% 81%
25-34s 70% 92% 67%
35-44s 81% 93% 78%
45-54s 70% 93% 60%
55+ 67% 90% 57%
Muži 93% 73% 68%
Ženy 89% 74% 66%
  • Prakticky všichni evropští internetoví uživatelé na Internetu hledají informace o produktech a službách
  • 87 % z nich online nakupuje, přičemž 19 % své nákupy dělá kompletně online (nejdále je v tomto ohledu Británie, kde toto uvádí 32 %)
  • 46 % udává, že často navštěvují weby svých oblíbených značek
  • 30 % udává, že je pravděpodobnější, že koupí značku, kterou sledují na sociálních sítích
  • Průměrný evropský uživatel internetu utratí za půl roku 544 Euro v podobě online nákupů

Skoro dvě třetiny uživatelů internetu v Evropě ho používají každý týden, 37 % k tomu používá více než jedno zařízení. Mobilní telefony k tomu slouží v 21 % případů (139.2 milionu lidí), ti ve věku 16-24 let dokonce v 30 %. Evropané pak podle IAB Europe tráví online 14.8 hodiny týdně.

  • V Evropě je 429.6 milionu uživatelů Internetu (65 %)
  • 64 % používá pro přístup k Internetu tradiční počítač, online tráví 13:3 hodiny týdně
  • Uživatelé přistupující na Internet přes mobil tráví online 9.4 hodiny týdně, s tablety 9.3 hodiny týdně

Havas: Digitální obsah překonal tištěný

Podle Havas Media a průzkumu mezi 600 dotazovanými překonal digitální obsah ten tištěný. V průměru 37 minut připadá na čtení zpráv v digitální podobě. V podobě tištěné je to 22 minut.

Většina času věnovanému digitálnímu obsahu připadá klasickému webu (51%), následuje stahování offline verzí (31%) a 17% používá aplikace pro iPad či další podobné mobilní platformy.

Uživatelé tabletu navíc udávají, že v 56% tablet používají pro čtení hlavních médií – 77% ho používá pro brouzdání na webu, 66% pro e-mail a 62% pro video. Průzkum se týká francouzských uživatelů, kde využití aplikací na iPadu je na velmi nízké úrovni – zatímco v USA má uživatel v průměru 48 aplikací na tabletu, francouzský uživatel má v průměru pouze 7 aplikací dostupných zdarma a 4 placené.

Děti a mládež konzumují více digitálních médií

Děti a mládež tráví více času s různými formami online kanálů a tráví tak více časů používáním počítačů a mobilních zařízení. Od hraní her až po využití sociálních sítí.

Kojenci a batolata jsou vystaveni digitálních médií podstatně dříve a využití online kanálů s věkem stoupá – uvádí to studie Joan Ganz Cooney Center z Sesam Workshop. Prakticky třetina dětí ve věku tři roky a méně tráví čas u počítačů, video her a s mobilními zařízeními.

Děti ve věku s 4 až 8 let tráví s těmito zařízeními ještě více času, více než 80% dětí ve věku 4-5 let konzumuje digitální média, ve věku 6 a 8 let je to už 90%.

Consumer Reports z května 2011 navíc udává, že 7.5 milionu dětí ve věku pod 13 let je na Facebooku, bez ohledu na to, že jejich věk je v rozporu s pravidly užívání této sociální sítě. Podle studie AVG skoro 70% dětí ve věku od 6 do 9 let používá dětské sociální sítě, 20% používá elektronickou poštu.

Zdroj: Young Children Consuming More Digital Media

Francie zakázala používat „Twitter“ a „Facebook“ v televizi a rádiu

Ve Francii je čerstvě zakázáno používat slova „Twitter“ a „Facebook“ v televizi i rádiu, výjimkou je zpravodajství o těchto společnostech či službách. „Sledujte nás na Twitteru“ či „staňte se fanoušky na Facebooku“ je ve Francii zakázáno používat.

Tamní regulátor (CSA, Coinseil Supérier de L’Audiovisuel) v nařízení Renvoi sur les pages des réseaux sociaux : analyse du Conseil oznámil, že dospěl k názoru, že používání názvů „Facebook“ a „Twitter“ odpovídá reklamě na služby jedné konkrétní společnosti.  A odporuje tak zákonu z roku 1992, který zakazuje skrytou reklamu. A navádění uživatelů k tomu, aby na těchto službách reagovali, je „utajovaná reklama“ na tyto sociální sítě jako takové.

Podle mluvčí CSA je preferování Facebooku, který má hodnotu miliard dolarů, narušením hospodářské soutěže.