Toshiba Canvio Alu 2 TB coby externí disk takřka do kapsy

240 gramu v hliníku, takže velmi lehké, ale také velmi dobře odvádějící teplo. A poučné v tom, jak dobře může externí USB disk vypadat a fungovat.

Musím předem upozornit, že Toshiba Canvio Alu 2 TB už běžně v prodeji není, ale pokud na tenhle externí disk od Toshiby narazíte, tak je to pořád něco co by se mohlo hodit. Případně vám to může pomoci se rozhodnout k pořízení některého z novějších modelů. Tenhle je 2.5″ pevný disk skrytý v hliníkovém pouzdře. K počítači se připojuje jenom přes USB (nemá žádný napájecí zdroj) a určitě to chce právě alespoň USB 3.0 aby přenosy byly dostatečně rychlé. Mám k dispozici 2 TB velikost, ale pokud se nepletu, existovaly i menší.

toshiba_canvio_alu_2tbbPo připojení k počítači zjistíte, že na disku je zálohovací software pro Windows (jednodušší verze od NTI Backup Now ET 5) , což vůbec nemusí být marné – umí totiž plánované zálohovací úlohy a když vynechám zálohování do cloudu (to určitě máte přes Dropbox či jinak), jak souborový (můžete si vybrat jaké složky a mělo by to umět inkrementální zálohy), tak kompletní diskový (záloha celého systému). Navíc je extrémně blbu vzdorné, což se dost často o zálohovacích programech říci nedá.

USB 3.0 umožní až 5000 Mbit/s, takže tady asi úzké hrdlo nebude, přiložený USB kabel má na straně disku vlastní koncovku, takže si ho sice nemůžete s ničím splést, ale také to znamená, že bohužel není univerzální. Rozměry 11.35 x 1.8 x 7.5 cm s váhou 240 g  jsou dost vhodné k tomu, abyste tohle klidně strčili do kapsy. Nebo nosili v brašně s notebookem, byť určitě trochu opatrnosti se vyplatí. Prostě na zem bych to neházel.

Po provedeném zálohování možná překvapeně najdete nainstalovaný Linux pro obnovení ze zálohy. Dost užitečná věc v okamžiku, kdy opravdu chcete počítač obnovit plně ze zálohy, protože si nebudete muset pořizovat bootovací CD/USB či to nějak extra řešit. Neznalým cizích jazykům se může hodit i to, že je to celé komplet česky.

2016-09-15-12_59_55-nti-backup-now-ez

Rychlost? V HDTune rychlost čtení i zápisu mezi 100 až 118.5 MBps – pevný disk v Toshiba notebooku je na tom samozřejmě o něco lépe, 190 až 250 MBps. K tomu je nutné dodat, že by použitý disk měl mít 8 MB cache, což je proti běžné výbavě disků v počítačích či noteboocích výrazně méně. Ve finále je ale tenhle externí USB disk dost svižný a už jen pro zálohování se vyplatí.

Abych to nějak uzavřel, tak tenhle lehoučký externí disk se rozhodně bude hodit. Rychlostí, provedením a ještě navíc kapacitou. A vám to může pomoci v představě toho, jak takový externí USB disk může vypadat a fungovat. Byť dnes už tento model v prodeji není.

TIP: V Jak zálohovat externí disk (NAS)? zjistíte, k čemu se vlastně mohou hodit USB disky se slušnou kapacitou.

Online recenze přivádějí zákazníky do online i kamenných obchodů (infografika)

Souvisí s tím i zkratka ROBO, tedy Research Online, Buy Offline (zkoumej online, nakupuj offline).  Podle Bazaarvoice 54 % online nakupujících studovalo před nákupem recenze a co navíc 39 % lidí kupujících v kamenném obchodě dělalo totéž. Zásadní roli hrají online recenze u nákupu technologických záležitostí. Pokračovat ve čtení „Online recenze přivádějí zákazníky do online i kamenných obchodů (infografika)“

About.me má novou podobu. Jednodušší a i lepší než dřívější

Pokud čirou náhodou máte profil na about.me tak se na vás možná usměje štěstí a umožní vám přejít na novou podobu. Ta je, nutno dodat, podstatně jednodušší než předchozí jak v té viditelné části, tak v tom jak si ji vyplníte. oproti předchozímu velmi komplikovanému systému se teď prostě díváte na váš profil a v pravé části postupně vyplníte vše co se vám vyplnit bude chtít. Pokračovat ve čtení „About.me má novou podobu. Jednodušší a i lepší než dřívější“

Proč se brzy rozloučím s Acronis True Image 2014

Když jsem řešil potřebu zálohovat stroj s Windows 8 co obsahuje okolo půl terabajtu dat na zálohování, tak jsem to samozřejmě nejprve zkoušel přímo s tím, co má Windows – což je zálohování v podobě bitové kopie disku (neumí inkrementální a obnovení je jedině celého stroje z poslední zálohy) a služba Historie souborů (ta nezálohuje stroj, ale jenom dokumenty).

Což nakonec vedlo k hledání zálohovacího software – už nevím proč jsem si tehdy koupil Acronis True Image 2014. Co ale už vím je, že se nim rozloučím. A jakkoliv mají „2015“ verzi, tak se ji nechystám ani vyzkoušet – jednak proto, že za ni chtějí další peníze a také proto, že podle hodnocení na Internetu je to ještě horší, než 2014. Ale vlastně také proto, že 2014 verze má zásadní dlouhotrvající problémy, které Acronis prostě neřeší.

acronis-screen

Jednu věc na začátek . Acronis True Image 2014 pro zálohování funguje, ale vždy jen do určitého momentu. Funguje pro obnovu, několikrát jsem to použil pro obnovu smazaného souboru či složky a v tomto ohledu vše bez problémů.

Konsolidace jsou zásadní problém

Velmi pravděpodobně by zálohování fungovalo skvěle, kdybych vždy dělal jenom plné zálohyzásadní problém nastává u inkrementálních záloh, které je po určité době potřeba konsolidovat. Za více než rok užívání jsem nezažil, že by konsolidace probíhala bez problémů. Většinou to nakonec stejně dopadlo tak, že jsem to celé smazal a spustil zálohování znovu, tedy plnou zálohu a pak další inkrementální.

Běžné je, že v průběhu konsolidace nedokáže najít soubory (všechny je má v jedné složce) a několik desítek jich musíte dohledat ručně. Stejně tak často dojde k tomu, že Acronis drží otevřené inkrementální soubory a při konsolidaci je nemůže otevřít. V takové situaci dokonce ani Acronis nejde ukončit jinak, než zabitím v Task Manageru.

acronis-logMOHLO BY SE HODIT: TIP #008: Zálohování není radno podceňovat. Víte, že ve Windows 8 máte službu jménem Historie souborů?

Konsolidace jsou navíc neuvěřitelně dlouho probíhající operace, běžně trvající několikrát déle co plná záloha, což ve výsledku je zásadní omezení. Pokud k tomu přidáte to, že konsolidace vyžaduje minimálně jednou tolik (zažil jsem i třikrát tolik) volného místa na zálohovacím médiu, tak doporučení zní – na konsolidace zapomenout. Inkremenatální zálohování super, ale jednou za čas musíte začít od nuly. A jasně, nikdo neví jak konsolidace bude dlouho trvat, to vám software neřekne.

Zapomínání a poškozování definic úloh

Druhý zásadní problém? Acronis ochotně zapomíná zálohovací úlohy a dokáže si je navzájem promíchat, takže je zcela běžné, že nemůžete zálohovat, protože náhle začne hledat soubor, který už pár měsíců neexistuje (podle jména existoval v předchozí úloze).

Z takovéto situace se navíc můžete dostat jedině tak, že budete tak inteligentní a přes Google najdete ty co měli stejný problém (a je jich spousta) a tam zjistíte, že to jde vyřešit jen smazáním XML souboru, kam se tyto informace ukládají.

MOHLO BY SE HODIT: NAS nadoma: Vybral jsem si Synology DS214se. Třeba se budou hodit zkušenosti (1)

Neméně zajímavé je to, že když smažete úlohu a zároveň s tím požádáte o smazání jejich souborů, tak je běžné, že vám na disku zůstanou klidně i desítky souborů. Acronis má setrvalou tendenci se ztrácet v tom co k zálohám patří a co ne.  A je zcela běžné, že „Smazat“ musíte zkusit několikrát.

Pomalé, pokud si nedáte pozor co zálohujete

Méně zásadní problém je spíš o vhodné volbě toho co zálohovat – pokud chcete zálohovat stovky gigabajtů kde je opravdu hodně malých souborů, zapomeňte na to, že by to bylo v dohledné době. Acronis True Image umí být neuvěřitelně, ale neuvěřitelně pomalé (Cobain tak o čtvrtinu rychlejší, Paragon prozatím vypadá ještě rychlejší).Chce to pečlivě eliminovat věci, které není opravdu nutné zálohovat – nebo mít dostatek času na to, aby se plná záloha dokázala udělat, než budete potřebovat počítač vypnout. (nebo hibernovat).

S hibernací je tu ještě další problém: jen výjimečně probíhající zálohování v Acronis True Image 2014 přežije hibernaci, takže na tohle možné řešení také zapomeňte. Prostě musíte zálohování nechat doběhnout. Nebo zrušit a spustit znova, až bude dostatek času (200 GB záloha přes gigabitový Ethernet = 4 hodiny nutného času).

Aby nevznikla mýlka, jde o „Disk backup“ zálohování, tedy takové, které by mělo být velmi efektivní a rychlé. Druhé zálohování, to skutečně „souborové“ (File Backup) je tak pomalé, že vůbec neuvažujte, že byste ho použili.

Denní zálohy ne příliš vhodné, hodně vás omezí

Poslední zkušenost? Pokud chcete zálohovat denně, tak to spíš nedoporučím. Zálohování je náročné na diskové operace, citelně zpomaluje počítač – to je vcelku pochopitelné, ale ve srovnání s jinými zálohovacími programy to je jinde lepší . Naplánování úloh k zálohování má také zásadní problém, že když v té době nemáte počítač zapnutý, tak snadno dojde k selhání více úloh v okamžiku, kdy ho o hodně později zapnete.

Co jsem také zjistil je, že pokud máte tři disky, které chcete zálohovat, tak sice jde vytvořit jedna úloha pro všechny tři, ale smysl to nemá. Trvá až dvakrát déle, než když vytvoříte tři samostatné úlohy. Neptejte se proč, prostě to tak je.

MOHLO BY SE HODIT: TIP#067: Co byste měli vědět o o cloudovém zálohování?

Pokud byste chtěli dělat inkrementální zálohy třeba každou hodinu, jak vám to doporučí na technické podpoře, tak na to rovnou zapomeňte. Zhruba 15 minut trvá „Calculating“, pak okolo pěti minut běží samotná záloha. Při třech discích už se do  hodiny nevejdete.  Co navíc, bude vás to tak výrazně omezovat, že si to rychle rozmyslíte.

Doporučení po mnoha pokusech? Plná záloha, pak několik desítek inkrementálních, rozhodně vynechat konsolidaci, vždy nechat znovu udělat plnou zálohu, Dát si pozor co se stane, protože Acronis má tendenci nechávat i desítky inkrementálních souborů nesmazaných. A není-li to zásadní, tak inkrementální můžete alespoň denně, ale není marné třeba každý druhý den.

Je to tvrdé, ale tenhle software zklamal

Shrnuto a podtrženo. Acronis True Image 2014 pro zálohování ano, pokud nechcete zálohovat (a) inkremetálně, (b) s konsolidacemi, (c) denně, (d) velké množství malých souborů.

Jakkoliv Acronis True Image 2014 posloužilo v několika případech k tomu podstatnému (obnovení souborů), tak množství času tráveného řešením problémů, mazáním záloh a vytvářením záloh znovu ve výsledku vede k závěru: toto software nebrat.

MOHLO BY SE HODIT: TIP #052: Čím zálohovat počítač s Windows? A proč vůbec zálohovat

Když jsem tento text probíral s českou podporou Acronisu, tak to nakonec skončilo na tom, že jsem prý příliš náročný uživatel, tohle prý domácí uživatelé nepotřebují. Nejsem si moc jist tím, že bych chtěl něco zvláštního. Prostě jenom zálohovat cca 500 MB dat na třech discích v jednom stroji na NAS (externí disk).

Jak se hraje (žije) s Pipo U2 tabletem. Aneb tablet coby komodita a domácí elektronika

Před vánoci se v domácnosti objevil další tablet s Androidem a také možnost srovnávat kam míří tablety coby komodita či domácí elektronika. A kam se vydaly „levné“ tablety

Herní tablet Pipo U2 jsem potkal prostřednictvím tiskové zprávy v polovině prosince. Zaujala mě natolik, že jsem požádal Satomar o zápůjčku. Zajímalo mě, jak vypadá a funguje „levný tablet, který zvládá i nejmodernější hry„. Zejména po zkušenostech se (stále používaným) podobně „levným“ tabletem od ZTE (prodávaným před cca dvěma lety přes Vodafone).

Na úvod je nutné dodat, že Pipo U2 není v kategorii oněch zcela levných „tabletů“, které potkáte na slevových serverech a ve výprodejových akcí. S cenou 2 990,- Kč (včetně DPH) je zhruba dvakrát dražší, než ony skutečně nejlevnější (a mnohdy nepoužitelné) neznačkové tablety. Ale stále jde o zlomek ceny, kterou zaplatíte za značkové tablety.  Ale než dojdeme ke konkrétním postřehům či technickým údajům, tak jednu věc po více jak měsíci používání lze říci – Pipo U2 je (možná i překvapivě) dobrá volba, solidní řemeslné zpracování a skutečně nechybí ani ona slibovaná rychlost na hraní her.

Pipo U2 je, samozřejmě, tablet s Androidem – verze 4.1.1 sice není až tak poslední, ale stále je poměrně aktuální. Trochu ke škodě věcí se Pipo pokusilo o pár vylepšení, ale naštěstí nešli tak daleko jako Samsung či další výrobci. Co se software týče, užijete si s U2 docela dost legrace při zkoumání k čemu jsou ony podivné čínské programy – vedle klasické plné výbavy Androidu v tabletu najdete i předinstalované věci v čínštině. Kde zpravidla ani nebudete vědět, kde je tlačítko OK.  Nic naštěstí  nebrání jejich smazání z plochy a následnému přizpůsobení všemu co budete potřebovat.

Technické záležitosti

Displej : 7 palcový IPS s rozlišením 1024 x 600 (16:9) bude pro někoho zvyklého na iPad (či dokonce Retinu) vždy působit chudě, ale plně stačí. Zobrazuje dostatečně rychle, ostře i barevně. Tradičně mírně kulhá dotykovost, což poznáte hlavně při psaní na klávesnici. Dílem za to může sám Android, dílem displej s menším rozlišením a tím i citlivostí a přesností dotyku (multitouch na 5 bodů).

Rozšířitelnost a periferie : Slot pro microSD kartu je užitečná možnost (16/32 GB navíc se vždy hodí), konektor pro sluchátka je samozřejmost, ale HDMI už tak samozřejmé není a může být příjemným překvapením. Pro připojení k síti klasicky WiFi 802.11 b/n/g, nechybí Bluetooth (4.0 +EDR). 3G k dispozici není, jedině v podobě externího. Zabudovaný mikrofon i reproduktory. A samozřejmě jeden miniUSB a G-Sensor. GPS nehledejte.

Výkon : Pipo U2 zajišťuje rychlost použitím Dual Core procesoru Rockchip 3066 Cortex 9 a čtyř-jádrové grafické karty (Mali400). A zde je nutné dodat, že právě tady je hodně vidět rozdíl oproti levným jedno-jádrovým tabletům s nikterak výkonnými grafickými kartami.

Paměť : 1 GB DDR3 paměti postačí na slušnou sadu programů, 16 GB interní úložiště a rozšíření přes SD kartu pomůže až bude docházet. A je nutné dodat, že u levnějších tabletů se (bohužel) ještě stále setkáváme s 512 MB základní paměti (což je dost nedostačující).

Foto a video :  2 Mpix videokamera na zadní straně, čelní VGA (0.3 Mpix) videokamera, nic extra od toho samozřejmě nečekejte. S dvěma megapixely toho moc nenafotíte a optika je hodně průměrná. Což je určitým způsobem očekávatelné a také charakteristické pro levné tablety.

Baterie : 3 500 mAh 3.7V LiIon a výdrž bezproblémově celý den, v případě hraní graficky intenzivních her realisticky mezi dvěma až třemi hodinami. Nabití rychlé, byť trochu mrzí, že nabíječka používá nestandardní konektor a přes USB port se tablet nejspíš nabíjet nedá.

Lokalizace : Kompletní čeština, tedy alespoň tak dalece, jak to umožňuje Android. A dárečky v podobě ponechaných čínských aplikací. Ty můžete ignorovat i odstranit z plochy, pro vlastní využití tabletu nejsou nijak podstatné.

Co dodat : Z parametrů je vhodné ještě zmínit váhu 280 g a rozměry – 174 x 118 x 10 mm. A jakkoliv jde o „levný“ tablet a „plastové“ provedení (samotné pouzdro je nicméně kovové), tak pocit při držení je příjemný a celé to „drží po hromadě“ (znalci vědí o obvyklém nešvaru kroutících se o pohybujících se dílů u opravdu levných tabletů).

Zkušenosti a postřehy

Příjemné překvapení vás čeká v případě provedení – žádná obvyklá kroutící se a špatně uchopitelná plastová hračka. V případě Pipo U2 odvedli tvůrci dobrou práci a jde o kompaktní a dobře uchopitelný i použitelný tablet (10 mm tloušťky je mimochodem příjemný parametr). Pozitivní hodnocení si zaslouží i displej, který je dost podstatný. S jedinou, již zmíněnou, výhradou, tedy necitlivosti. Tu poznáte při psaní na klávesnici, ale je charakteristická pro většinu tabletů i telefonů s Androidem.

Pokud hledáte tablet pro domácí denní použití, případně pro děti, tak Pipo U2 je dobrá volba. Pokud samozřejmě chcete něco zcela profi (a také za odpovídající vyšší cenu), je správnou volbou iPad (ale to se pohybujeme někde zcela jinde a srovnávat nemá smysl). Kousek původně zapůjčený před Vánoci nakonec skončil jako vánoční dárek pro sedmiletého Jakuba a bez problémů mu slouží stále – jak k hraní her (Minecraft zejména, včetně hraní proti ostatním na dalších tabletech), tak brouzdání na Internet (používá ho například k dívání se na cheaty pro GTA V).

Poprvé zapnutý Pipo U2 trochu šokuje nějakou tou čínštinou, kterou později najdete i z valné části na ploše – jak v podobě aplikací, tak předinstalovaných widgetů. Vše má snadné řešení, aplikace i widgety odstraňte a nastavte si tablet dle vlastní potřeby.

Mezi soft tlačítky (zpět, home, atd) najdete jeden z kreativních dodatků od Pipo – tlačítko pro screenshot. Teoreticky jde skrýt v Nastavení, ale trochu to nezvládli a pořád se vrací zpět. Paradoxně možnost dělat si screenshoty je sedmiletým Jakubem ceněna vysoce, já osobně bych byl opačného názoru a časté omylem zmáčknutí screenshotu mě vyvádí z míry (screenshot podle všeho není vyvolatelný klasickými tlačítky). Stejně tak je mezi soft tlačítky poněkud navíc ovládání hlasitosti, které často také zbytečně „zmáčknete“.

Poměrně zásadní je rychlost – Pipo U2 (někde ho najdete ji jako Pipo Ultra U2) je opravdu hodně rychlý. Podílí se na tom rychlá DDR3 paměť, ale také více-jádrový procesor a grafická karta. Tu budete samozřejmě potřebovat zejména ve hrách, ale různé animace Androidu ji využijí a vy budete mít podstatně lepší pocit z ovládání, než u levných tabletů s nedostatečnou grafikou.

Zvláštnosti? Plocha se neotáčí, zůstává stále v pohledu „na šířku“, ostatní aplikace se otáčejí jak je zvykem. V Nastavení pak najdete některé volby, na které u klasického Androidu nenarazíte. Například nastavení HDMI výstupu i (již zmíněnou) možnost vypnout screenshot tlačítko. Trochu vadou na kráse je malé rozlišení kamery, takže na Pipo U2 například nejde přirozenou cestou nainstalovat Instagram. Tvůrci měli navíc v oblibě skutečná tlačítka, takže na horní hraně najdete i tlačítko „Esc“ (pro návrat zpět) hned vedle ovládání hlasitosti a zapínání/vypínání.

Otázkou zůstává, zda a jak Pipo bude držet krok s vývojem Androidu – 4.1.1 už začíná být starší a zkušenosti s již zmíněným ZTE (7″ SmartTatb) jsou takové, že zůstal na verzi Androidu, se kterou ho výrobce poprvé uvedl na trh a o aktualizacích si můžete nechat jenom zdát (a to už to budou dobré dva roky).

Ve výbavě k U2 dostanete vedle nabíječky ještě sluchátka (tam budete trochu váhat, jestli je to 3.5″ nebo 2.5″ konektor), USB kabel, OTG kabel a český manuál. Prodejcem je český Satomar www.satomar.cz -a doporučená cena, jak již bylo zmíněno, je 2 990,- Kč. Pořídit si můžete bílou nebo černou verzi.

Shrnutí

Pokud si domů chcete pořídit nepoužitelné plastové hračky s nedostačující pamětí, rychlostí a vším, tak zkuste některé z nabídek pod 1 500,- Kč. Samozřejmě můžete koupit dva takové, místo jednoho v podobě Pipo U2. Tady ale dostanete něco co umí být opravdu rychlé, má výdrž baterií, solidní provedení a navíc HDMI či i nepříliš častou rozšiřitelnost pomocí microSD. Nízká váha, atraktivní rozměry i provedení pomohou, pokud budete chtít tento tablet brát mimo domácnost (a výdrž baterie je pro tento účet více než dostačující).

Dokonce i na klávesnici najdete nějaké ty čínské znaky. Ale není problém si vybrat jinou, případně pořídit ještě lepší než originální.

Osobně začínám více a více vnímat tablety jako domácí elektroniku. Něco co se ve větší míře „povaluje“ v domácnosti a je používáno všemi lidmi, kteří je zrovna používat chtějí. Dětmi na hraní. Odrostlejšími dětmi a dospělými na brouzdání či sociální média. Jako onu klasickou další obrazovku k večerní televizi (což je mimochodem hodně časté místo, kdy se vám  bude tablet hodit).  A Pipo U2 je v tomto případě dobrou volbou.

Samsung Galaxy SII – Aplikace (2) (Screenshoty)

Samsung Galaxy SII lze bez váhání označit za aktuálně nejlepší mobilní telefon s Androidem, který můžete mít hned a bez čekání. Z pomyslné první příčky ho může vytlačit jenom nový Nexus (také vyráběný Samsungem), ale v některých parametrech je SGSII stále lepší. Pokud plánujete koupi mobilu s Androidem, SGSII je velmi dobrou volbou.

TIP: Tento článek je ze série článků věnujících se Samsung Galaxy SII. První články přinesou hlavně screenshoty a základní informace o Androidu a nabízených aplikacích, posledním článkem bude praktická “recenze”

SGS II je ještě více povedený než předchozí modely (telefon i tablet) od Samsungu, které JustIT.cz měl na dlouhodobé testování – viz Samsung Galaxy Tab – dva měsíce poté aneb 7″ je přesně akorátJaký je Samsung Galaxy S? A měnil bych za Nexus One?.

Platí i to, že Samsung doplnil základní Android o vlastní modifikace – a to jak řadu aplikací, vlastní obchod s aplikacemi, tak nadstavbu pro lepší používání plochy (screenshoty viz Samsung Galaxy SII – Android (Screenshoty). Součástí dodávky je i řada aplikací – jejich přehled najdete v Samsung Galaxy SII – Aplikace (Screenshoty) a v tomto (třetím díle „recenze“) můžete vidět jak vypadají některé z aplikací.

Kalendář

Osobně jsem spíše nakloněn běžnému Kalendáři (tomu co je součástí základního Androidu), ale Kalendář v SGS II se povedl – co hlavně, má skvělý kalendářový widget. Ten je možné dát na celou jednu plochu a poskytuje dostatek informací dopředu, aby byl opravdu použitelný.

Fotoaparát

SGS II má, bez jakýchkoliv příkras, jeden z nejlepších fotoaparátů, jaký se mi kdy v mobilních telefonech dostal do ruky – ukázky fotografií (až se mi je podaří v nepořádku fotek dohledat) najdete později v samostatném článku.

Hudba

Music Hub

Social Hub

Social Hub umožňuje do Samsungu dostat účty (e-mail a další věci) z řady dalších služeb – pokud používáte Hotmail, LinkedIN či něco dalšího, může být Social Hub dobrou volbou, včetně například podpory MSN/Live chatu. Pokud ale chcete šetřit baterii, nezapomeňte si Social Hub buď vypnout nebo nastavit tak, aby aktualizoval co nejméně.

Game Hub

Reader’s Hub, Finance a Zpravodajství (News)

Kalkulačka a Moje Soubory

Rádio, Video, Diktafon a Počasí

Samsung Store (Samsung Apps)

Samsung, stejně jako řada dalších výrobců, nabízí alternativu ke klasickém Android Market – obchod s aplikacemi. Výhodou je i to, že tam najdete některé aplikace dostupné zdarma (zejména hry).

Editor fotografií, Diář a Poznámky

Kies Air, All Share, Polaris Office

Ovládání hlasem

Samsung Galaxy SII – Aplikace (Screenshoty)

Samsung Galaxy SII lze bez váhání označit za aktuálně nejlepší mobilní telefon s Androidem, který můžete mít hned a bez čekání. Z pomyslné první příčky ho může vytlačit jenom nový Nexus (také vyráběný Samsungem), ale v některých parametrech je SGSII stále lepší. Pokud plánujete koupi mobilu s Androidem, SGSII je velmi dobrou volbou.

TIP: Tento článek je ze série článků věnujících se Samsung Galaxy SII. První články přinesou hlavně screenshoty a základní informace o Androidu a nabízených aplikacích, posledním článkem bude praktická “recenze”

SGS II je ještě více povedený než předchozí modely (telefon i tablet) od Samsungu, které JustIT.cz měl na dlouhodobé testování – viz Samsung Galaxy Tab – dva měsíce poté aneb 7″ je přesně akorátJaký je Samsung Galaxy S? A měnil bych za Nexus One?. Platí i to, že Samsung doplnil základní Android o vlastní modifikace – a to jak řadu aplikací, vlastní obchod s aplikacemi, tak nadstavbu pro lepší používání plochy (screenshoty viz Samsung Galaxy SII – Android (Screenshoty).

Základní Aplikace dodané se SGS II

Samsung tradičně doplnil Android o řadu aplikací a některé ze „systémových“ dodává ve vlastní podobě, včetně velmi dobré nabídky widgetů na plochu (kalendářový widget patří mezi ty velmi povedené, například).

Na dalších screenshotech můžete vidět další nahrané aplikace, které byly použity při testování – SGSII má jednu velkou výhodu oproti starším modelům telefonů s Androidem – podstatně větší interní paměť. Na obvyklý problém, tedy nedostatek vnitřní paměti, tedy narazíte až opravdu hodně pozdě.

Jednou ze zásadních změn oproti základnímu Androidu je to, že se přehled aplikací „stránkuje“ zleva doprava – osobně mi tento způsob vyhovuje daleko víc, než způsob použitý v čistém Androidu (shora-dolů). A druhá příjemná změna je, že aplikace nejsou tříděny abecedně, ale nové se přidávají „na konec“.