Instagramu stále (a výrazně) klesa zapojení (engagement). Proč asi?

Meziroční pokles engagementu v průměru o 33 procent, u videí o 39 %, u fotografií o 27%. Čím větší profil, tím hůře na tom zapojení fanoušků je. U těch největších (přes 10 milionů fanoušků) profilů je meziroční pokles engagementu u videa 62 %.  Uvádí to Quintly v poslední studii.

Follower Count Graphic 01-4

Quintly v důvodech poklesu uvádí stoupající počty uživatelů, stoupající počty příspěvků na účtech a tím i zvýšení zaplavování fanoušků obsahem. Ale také to, že možná už uživatelé nejsou tak nadšení do reakcí. Překvapivě Quintly zapomíná, že Instagram zavedl silně filtrovanou timeline, omezuje dosah velkých profilů a přednost dává profilům s malým počtem sledujících a nepatrným množství příspěvků. Stejná taktika, která na Facebooku dovedla dosah/reach u velkých profilů na 2% úroveň a vyvolala v zásadě totožné změny v zapojení fanoušků.

Reakce na Facebooku mírně rostou, ale pořád převládá Líbí/Like

Potvrzuje se očekávání, další reakce nad rámec Líbí jsou užívány málo. Stále jsou matoucí, kdy není jasné co znamenají. A nejen pro špatné překlady

Čerstvá analýza od společnost Unimetric ukazuje, že Reakce (rozšíření možností reagovat nad rámec klasického Libí/Like) na firemních Stránkách od uvedení mírně vzrostly, stále ale platí, že 93.5 % z reakcí tvoří staré Líbí/Like. Od ledna se Reakce z 60 průměrných na příspěvek dostaly na 80, špičku ale měly někdy v polovině června.

Na konci března bylo 93 % z Reakcí původní Like, ale na konci června byl podíl 92.6 %. Pořád to ale znamená, že mírně přes sedm procent z reakcí je rozděleno na další varianty.

U těch je zajímavé, že největší růst zaznamenala Sad (Smutný) reakce, ta ale patří v počeštěném Facebooku k těm, které jsou přeloženy do jiného významu, zde do podoby To mě mrzí. Největší podíl z reakcí (47 %) má ale Love, která je do češtiny neznámo proč přeložena jako Super.  Jak můžete vidět na následujícím grafu, nejméně v oblibě je Angry (To mě štve).  Průměrný firemní příspěvek pak získá 36 Love, 15 Haha, 10 WOW, 9 Sad a 7 Angry.

reakce-casovy-vyvoj

K výše uvedenému je nutné zdůraznit, že jde o firemní Stránky (32 tisíc Stránek a vzorek 6.2 miliardy příspěvků). Jako všechny masivní průměry i tento znamená, že pokud na své Stránce (či Stránkách) vidíte něco jiného, tak to neznamená v zásadě nic. Máte jiné příspěvky, máte jiné fanoušky, v případě stránek v Česku jsou Reakce navíc pozměněny špatným překladem, stejně jako je tomu v jiných zemích (kde jsou pozměněny jinak). Záleží i na tom, jak se fanoušci naučili vnímat obrázkovou formu Reakcí, protože i tu lze chápat různě.

reakce-vyvoj-zbytku

Český nástroj Zoomsphere nabízí zdarma dostupnou pomůcku pro analýzu reakcí na Stránkách, které spravujete. Můžete se sice podívat jenom na jeden měsíc, ale i tak to může být docela zajímavé (dozvíte se i srovnání s předchozím měsícem). Zjistíte tam i jaké příspěvky získaly nejvíce konkrétních reakcí.

reakce-podil

Příklad na obrázku níže je pro Stránku Pet Center CZ. Je tam vidět i to, jak se mohou objemy i typy Reakcí velmi lišit měsíc od měsíce. Záleží na tom, jaké příspěvky v daném měsíci vyvolaly nejvíce reakcí.

2016-07-31-15_44_33-www-zoomsphere-com_facebook-reactions-analytics_pages

U Stránky Pet Center CZ v červenci 87.5%  tvořily Líbí/Like a a na druhém místě je se 7.2% Angry. Nejvíce reakci vyvolal příspěvek s obrázkem klíštěte, dle očekávání. Pohled na obrázek stačil, aby fanoušci využívali i jiné reakce, než Líbí. Přesto tento příspěvek má 51 x Like/Líbí vs 30 x Angry (ve skutečnost tedy české To mě štve).

Počítač může poznat vaši náladu podle toho,  jak a co píšete na klávesnici

Tohle by se mohlo hodit Facebooku v další vlně manipulací s typy příspěvků, které předkládá svým uživatelům.

Jste vzteklí? Veselí? Smutní? Facebook samozřejmě něco takového enormně zajímá, až natolik, že si z nás před měsíci udělal pokusné králíky, kterým záměrně předkládal jenom negativní či pozitivní příspěvky a sledoval, jak nás to ovlivňuje. A není to všechno, protože je to opět Facebook, kdo odhalil cosi dalšího.

Podle toho jakým způsobem píšeme na klávesnici je možné odhalit jak se cítíme. Tentokrát to Facebook ale nedělal bez vědomí uživatelů, ale s jejich pomocí. Ti informovali o tom jak se cítí a software zároveň s tím zkoušeli zjistit, jestli se jejich cítění nějak projevuje na způsobu psaní. Ale také, podle všeho, měnící se skladbě slov, kterou používají.

Výsledek studie uvádí, že s 81 % přesností je možné detekovat vztek a s 87 % přesností pocit štěstí. Celá studie je opatřitelná na Identifying emotion by keystroke dynamics and text pattern analysis v textové i PDF podobě.

Evropské firmy netuší, zda je kybernetický útok nějak poškodil

Nevědí zda byli napadeni, když už se to dozvědí, nevědí zda jim byla odcizena nějaká data, firmy v EU se musí ještě hodně učit

Podle výsledků průzkumu společnosti Quocirca a Trend Micro z loňského roku to vypadá, že firmy v EU jsou v kybernetické bezpečnosti dost bezradné. 31 z 251 společnosti, které byly napadeny kyberútokem, například netuší, jestli jim byla odcizena nějaká data. Šest dalších sice o útoku vědělo, ale neví jak hodně dat bylo zasaženo.

Kybernetické útoky jsou přitom běžné a časté. Výzkumníci logicky upozorňují, že „evropští podnikatelé jsou nepřipraveni na cílené útoky a jak na ně reagovat poté co k nim dojde„.

Cílené útoky jsou podle dotazovaných nevyhnutelné a 26 % dotazovaných je přesvědčeno, že jde o rostoucí záležitost a 44 % je přesvědčeno, že jde o záležitost dlouhodobou. Pouze 5 % dotazovaných se domnívá, že objem útoků klesá.

V případě kybernetických útoků je riziko úniku dat či poškození reputace společnosti.  Cílem útoku se navíc společnosti nestávají pouze jednou a podle 70 % z 369 dotazovaných objem útoků stoupá.

Sdílíte nesmysly a věříte lžím? Vědci tvrdí, že to souvisí s nízkou inteligencí

Pokud vás ohromují citáty, tak velmi pravděpodobně věříte v konspirace a paranormální jevy. A jak to tak vypadá, pořídit si účet na sociální síti co generuje citáty je zaručená cesta k úspěchu.

pablo (1)

Vědecká studie možná docela dobře vysvětluje, proč váš Facebook zaplavují přátele odkazy na nesmyslné lživé články a nedokáží s tím přestat. Prostě trpí nízkou inteligencí. Vedle toho jsou navíc méně schopní reflexe. A samozřejmě věří v konspirační teorie, paranormálno a alternativní medicínu.

Vlastně je to docela logické, jen jste si to možná nechtěli připustit. To že máte mezi přáteli inteligenčně méně schopné jedince a proto jsou jejich profily plné konspirací, výmyslů a lží. Pokud to chcete číst věděcky, tak  v On the reception and detection of pseudo-profound bullshit (PDF).

Studie převedla i to, že stačí dát dohromady v zásadě zcela náhodná slova, tak aby to vypadalo dobře a dostaví se výsledek. Jako jeden z příkladů je uváděno „Hidden meaning transforms unparalleled abstract beauty.“ (což si asi můžeme přeložit jako „skrytý význam transformuje bezkonkurenční abstraktní krásu“ a jak správně tušíte, neznamená to vlastně vůbec nic).

pablo (2)

Součástí ověřování bylo i vytvoření webu pod názvem New Age Bullshit Generator schopné vytvářet podobně náhodné (ale o to lépe vypadající) citáty, či, chcete-li, aforismy. Tři stovky testovaných lidí poté hodnotili vygenerované citáty z hlediska hloubky na škále od jedné do pěti. Průměr 2.6 ukazuje, že je lidé považují za dostatečně hluboké a berou je vážně. Přes čtvrtinu dotazovaných ale dával skóre tři a více.

Zlomyslnost vědců šla ještě dál, snažila se zjistit, jestli lidé dokáži odhalit nesmysly a výmysly. Použili k tomu dokonce i tweety z účtu Deepaka Chopry, ale také také předchozí sadu počítačově generovaných výmyslů. Výsledek nepřekvapil, testovaní nedokázali v řadě případů vůbec rozlišit mezi výmyslem a realitou.

pablo (3)

Třetí část test kombinovala známé a populární citáty a moudra s nudnými, ale faktickým prohlášeními (například „nově narozené děti vyžadují neustálou pozornost“ vs. „mokrý člověk se nebojí deště“). Ukázalo se, že větší hloubku přikládají testovaní právě oněm známým a populárním moudrům.

V závěrech nakonec studie dochází k tomu, že ti co jsou více náchylní k nesmyslným a vymyšleným tvrzením mají nižší schopnost reflexe, nízké kognitivní schopnosti (verbílní a fluidní inteligenci) a snadno se nechají zmást a vtáhnout do konspirací. Včetně toho, že daleko více věří v náboženské či paranormální záležitosti a alternativní medicínu.

Vědci také upozorňují, že Internet s instantní komunikaci (a sociálními sítěmi) je základem k tomu, proč jsou lidé vystavení působení nesmyslů a lží více než kdy předtím.

Dívá se šéf vaší firmy na Internetu na porno? Možná už má v počítači malware.

Průzkum společnosti ThreatTrack Security zjistil, že v 40 % případů se nakažení počítačů členů vedení firmy stalo po návštěvě pornowebů

Průzkum mezi profesonály na bezpečnost počítačů společnosti ThreatTrack Security zjistil něco, čemu se možná vlastně nejde ani příliš divit. V 40 % došlo k nakažení počítače člena vedení firmy poté, co dotyčný navštívil pornoweby.. V 56 procentech případů bylo nutné odstraňovat malware poté, co někdo z šéfů společnosti kliknul na škodlivý odkaz nebo se nechal napálit phishingem.

Dalším zdrojem malware na počítačích šéfů jsou členové rodiny (45 % případů), kterým jsou počítače půjčovány. Ve třetině případů si přímo vlastník počítače nainstaloval škodlivou aplikaci. Společnost v průzkumu také upozorňuje, že šest z deseti analytiků řešících takovéto bezpečnostní incidenty uvádí, že společnosti o útocích a únicích dat neinformují.

Odstranění malware vyžaduje přitom zpravidla i několik hodin práce – průzkum zjistil, že pro většinu profesionálů je jen samotná analýza na jednu až dvě hodiny práce.

Staré známé pravidlo, že největší hrozbou je člověk, nakonec potvrzuje i další studie od ThreatTrack Security pod názvem Cyber Threats Aren’t Just a Technology Challenge. V té vyšlo, že lidská chyba může za 95 % bezpečnostních incidentů. Nejčastější z nich jsou špatně nastavené systémy, neaktualizované software, slabá hesla a ztracené notebooků či mobilní zařízení. Nejničivější ale bývají prostá otevření nakažené přílohy či přechod na nebezpečnou URL.

12 aplikací (platforem) s jednou miliardou uživatelů

Miliardové počty uživatelů najdete nejenom na webu (Facebook, Google zejména), ale také mezi mobilními aplikacemi. Podívejte se na miliardový klub.

2016-07-28 11_07_44-Start

Visual Capitalist v Timeline: The March to a Billion Users [Chart] přinásí velmi zajímavý graf ukazující jak dlouho trvalo aplikacím/platformám s miliardou uživatelů se k tomuto počtu uživatelů dostat. Najdete tam samozřejmě Windows (přes 25 let), ale ve spodní části je Facebook (necelých devět let) a WhatsApp (necelých sedm led). Rychlostí růstu WhatsApp poráží už jenom Android (5.8 roku).

V kontextu k výše uvedenému je nutné uvést, že celosvětově je Internet dnes používán zhruba 3.3 miliardy lidí, Facebook z nich používá 1.5 miliardy (tedy alespoň tohle o sobě Facebook tvrdí) a mezi miliardovými produkty nenajdete nic od Apple. Miliardářský klub tak vlastně v zásadě ovládá hlavně Google (sedm aplikací), Facebook (se třemi aplikacemi) a Microsoft (se dvěma aplikacemi/produkty).

Z grafu je ale patrné i několik dalších zajímavých poznatků. Byl to Internet, kdo se stal prvním zásadním katalyzátorem urychlení růstu. Logické, protože přinesl možnost šiřit software (a informace) bez nutnosti fyzického média. Druhým zásadním katalyzátorem jsou mobilní telefony, lépe řečeno, chytré telefony.

—-