Snaha EU možná přiměje Google i Facebook platit vydavatelům

Nejprve to byly bláznivé nápady Francie či Německa, sila lobbingu je ale donesla až na úroven EU. Toho společenství co zavedlo sušenkové souhlasy

Ve hře jsou autorská práva vs. Internet, ale také staré pořádky vs. nové. Zachování starých pořádků je na pořadu dne, zejména pokud jde o novinové vydavatele, kterým klesají vydané náklady, čtenosti i příjmy z reklamy. Hledají staronové cesty, kde získat peníze a stále jsou přesvědčeni, že by jimi Google či Facebook (a další jim podobní) měli platit za to, že zveřejňují odkazy na jejich články.

V září EU připravilo konzultaci k novým návrhům „reforem„, kde jeden ze zásadních bodů je právě to, že by autorské právo mělo být revidováno tak, aby zpravodajské agregátory, zveřejňující „výstřižky“ a upoutávající na novinové články, za něco takového měly platit.

Celé to na jedné straně je tak trochu založené na reálném problému. Facebook a Google nevytvářejí žádné reálné hodnoty v podobě textů, článků či obsahu. Pouze si berou cizí obsah, ať už přímo (Zprávy Google) nebo sdílením od uživatelů (Facebook) a vydělávají na něm. Obalují ho reklamou a příjmy si ponechají, původním tvůrcům nevyplatí ani halíř. Google i Facebook jsou navíc s internetovou inzercí tak úspěšní, že „ohrožují“ ostatní typy inzerce. Té v tisku se navíc daří ne příliš dobře.

Ohrožení demokracie

Podle EU je případné ohrožení existence médií ohrožením pluralismu, demokratické debaty a kvality informací. Opět v zásadě pravda, byť je otázkou, proč právě tohle omezují hlavně média sama a proč je tolik nedemokratických médií a ještě více médií plněných nekvalitou tvořenou jenom proto, aby na „něco“ lidé klikali. Budiž

Evropská Unie si představuje, že by nová podoba autorské práva dala tvůrcům obsahu exklusivní právo rozhodovat o tom, jak je jejich dílo použito. Týkalo by se to i oné „reprodukce“, kterou Google či Facebook využívá. Což u Zpráv Google vypadá přijatelně, ale u obsahu sdíleného uživateli na sociální sítě už podstatné méně.

Aby toho ještě nebylo málo, opět je na stole otázka prodloužení doby ochrany, kde vydavatelé chtějí prodloužení na padesát let, zatímco Evropská komise hovoří o jednom až pěti letech. Rozumné, protože představa padesáti let ochrany zprávy z novin vypadá jako poněkud absurdní. Diskutabilní i problematické jsou i otázky „přeshraničního“ uznávání práv a trvání těchto, také v souvislosti se zpravodajstvím.

Dobrovolně povinné na všechny strany

Celé by to nakonec mohlo vypadat tak, že vydavatelé budou moci (nikoliv muset) žádat od digitálních zprostředkovatelů jako je Google či Facebook placení za využití jejich „textů“.

Ti budou moci souhlasit, případně odmítnout. Stane-li se to druhé, tak možná konečně vydavatelé pochopí, že přijít o poměrně zásadní zdroj návštěvnosti se nevyplatí. Pro příklad totiž není potřeba chodit daleko, když přesně toto zkusilo Španělsko, tak Google platit nezačal a vyřadil tamní média ze Zpráv Google. Výsledný zásadní propad v návštěvnosti přiměl vydavatele k velmi rychlé změně názoru. Totéž se stalo v Německu

Součástí nové legislativy by měla být i povinnost pro platformy sdílející videa či hudbu, aby zajistily proplácení podílu na příjmech vlastníkům práv, tedy něco co například umožňuje YouTube. Ale také něco, na co si hudební i filmoví držitelé práv stále ztěžují, výši podílu totiž nepovažují za odpovídající.

Tento článek je pouze pro předplatitele. Tak fajn, tak já si ho najdu v originále

Chtěl jsem si takhle přečíst nějaký článek na něčem od Ekonomie. Vybaflo na mě, že „Tento článek je pouze pro předplatitele“ a mám si prý předplatit. Rozumějte, zaplatit. Za článek, který je dost jasně na první pohled něčím co má originál. Pokračovat ve čtení „Tento článek je pouze pro předplatitele. Tak fajn, tak já si ho najdu v originále“

Infografika: Video na Internetu aneb Češi za audiovizuální obsah na internetu platit nechtějí

Infografika od společnosti MEDIARESEARCH má i doprovodnou tiskovou zprávu, ve které zjistíte, že pouze 38 % lidí by za video na Internetu bylo ochotno platit pouze za jistých podmínek. Většina prostě platit nechce.

Platit odmítá 57 % a nejčastěji proto, že nemají peníze (27 %) či nesouhlasí s poplatky (22 %). Pro ty co platit chtějí je nejdůležitější faktor cena, poté vysoká kvalita videa.

Google Francii poskytne 60 milionů euro, aby nemusel platit médiím za přivádění čtenářů

Fond na pomoc francouzským médiím na Internetu vznikne ve Francii a Google do nej vloží 60 milionů Euro. Podaří se mu tak vyhnout nutnost platit francouzským médiím za to, že jim přivádí návštěvníky. Právě to francouzská média požadovala, aby Google platit za to, že (hlavně) v Google News (ale i  v dalších svých službách) používá odkazy na jejich články – viz Francie chce po Google platit za odkazy na obsah z Google News.

Dohodu podepsal Eric Schmidt a francouzský prezident Francois Hollande. Schmidt to komentuje na blogu jako „novou iniciativu na pomoc inovaci a zvýšení příjmů francouzských vydavatelů„. Vedle již zmíněného fondu s 60 miliony euro (Digital Publishing Innovation fund) jde ale také o „prohloubení partnerství s francouzskými vydavateli prostřednictvím pomoci s využitím inzertních technologií„.

Není nezajímavé, že v prosinci se podobná dohoda objevila v Belgii (viz Google urovnal spor s vydavateli v Belgii) a znamenala ukončení šest let se táhnoucích právních sporů. Na samém začátku přitom stál prohraný soudní spor na jehož základě musel Google odstranit jakékoliv články a doprovodné materiály belgických novin ze všech svých služeb, včetně vyhledávání a Google News.

Co k tomu všemu dodat? Že je zcela jasné, proč to Google dělá. Může se roky zabývat nesmyslnými právními spory (viz Belgie) a válčit s absurdním chováním francouzské vlády a tamními snahami o dodatečné zpoplatnění celého Internetu. Nebo je zkusit v podstatě uplatit. Není pochyb o tom, že za 60 milionů Euro bude chvíli klid a ticho. Osobně ale pochybuji o tom, že to vydrží dlouho.

Zdroj: Google forges agreement with France, avoids ‚per click‘ fee a Google creates €60m Digital Publishing Innovation Fund to support transformative French digital publishing initiatives

Infografika: Trendy zpoplatnění online médií. Vyplatí se platit?

Infografika od bestcollegesonline.org je dobrým přehledem toho, co se děje v rámci snah zpoplatnit přístup k obsahu médií online. Zjistíte v ní, že v USA je na tři stovky zpoplatněných médií a hlavním důvodem je snaha najít nové zdroje příjmů tam, kde slábne tradiční zdroj – inzerce. A na příkladu New York Times se můžete podívat, jak to funguje. Nebo možná nefunguje. A samozřejmě jaký vliv má zpoplatnění na návštěvnost.

Většina Evropanů používá tradiční média v online podobě

Čerstvá studie IAB Europe (viz 426.9m Europeans online across 28 markets … from Belgium to Bulgaria, UK to Ukraine – Europeans are more connected than ever before) říká spoustu zajímavých věcí.

  • Evropští internetoví uživatelé ve věku 16-24 nejvíce sledují televizi (83 %) a poslouchají rádio (81%) online
  • Ti ve věku 35-44 a 45-54 nejvíce čtou noviny online (93 %)
  • 91 % čte online zprávy, více jde o muže (93% vs 89%)

Potvrzuje se i trend používání internetu při sledování televizi. Dobrou zprávou v tomto ohledu je, že třetina z 48 % lidé co to dělají uvádí, že to co na internetu dělají, má vztah k tomu, na co se dívají.

% sledující TV online % čteoucí noviny online % poslouchající rádia online
16-24s 83% 89% 81%
25-34s 70% 92% 67%
35-44s 81% 93% 78%
45-54s 70% 93% 60%
55+ 67% 90% 57%
Muži 93% 73% 68%
Ženy 89% 74% 66%
  • Prakticky všichni evropští internetoví uživatelé na Internetu hledají informace o produktech a službách
  • 87 % z nich online nakupuje, přičemž 19 % své nákupy dělá kompletně online (nejdále je v tomto ohledu Británie, kde toto uvádí 32 %)
  • 46 % udává, že často navštěvují weby svých oblíbených značek
  • 30 % udává, že je pravděpodobnější, že koupí značku, kterou sledují na sociálních sítích
  • Průměrný evropský uživatel internetu utratí za půl roku 544 Euro v podobě online nákupů

Skoro dvě třetiny uživatelů internetu v Evropě ho používají každý týden, 37 % k tomu používá více než jedno zařízení. Mobilní telefony k tomu slouží v 21 % případů (139.2 milionu lidí), ti ve věku 16-24 let dokonce v 30 %. Evropané pak podle IAB Europe tráví online 14.8 hodiny týdně.

  • V Evropě je 429.6 milionu uživatelů Internetu (65 %)
  • 64 % používá pro přístup k Internetu tradiční počítač, online tráví 13:3 hodiny týdně
  • Uživatelé přistupující na Internet přes mobil tráví online 9.4 hodiny týdně, s tablety 9.3 hodiny týdně