Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)

Mají výmysly, lži, propaganda a „fake news“ jako takové vliv na chování lidí? Spotřebitelů? Ovlivnila přítomnost fake news důvěryhodnost médií? Jak se projeví, když se značka propaguje vymýšleným (fake) obsahem? A kdy existence fake news exploduje do vlny všudypřítomné nedůvěry a podezírání? Nebo už k tomu došlo? Continue reading „Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)“

Reuters v roce 2015 zakázali fotografům dodávat RAW fotografie, jak to asi dopadlo?

Žádné RAW fotografie, řekli v roce 2015 v  Reuters. Fotografie mají odpovídat realitě, tvrdili. Překvapivé rozhodnutí, tedy pro některé

Fotografie pro Reuters jedině v JPEG podobě, žádné RAW. To prý proto, že fotografie mají ukazovat realitu, tedy pokud jde o hlavní důvod. Zákaz jde tak daleko, že fotografie musí být pořízeny a uloženy do JPEG podoby přímo ve fotoaparátu.

Podle Reuters je RAW formát příliš snadno manipulovatelný, ale také znamená zbytečné zdržení. V zpravodajství o aktuálních událostech je důležitá rychlost. Ale právě nutnost následné úpravy je v Reuters nejspíš zásadní důvod, spíše než to, že fotografie mají být realistické, žurnalistické a mají ukazovat realitu. Požadavek na konec RAW se týkal podle původního zdroje hlavně freelancerů, ale další zdroj hovořil o tom, že by se měl týkat i profesionálů fotících přímo pro Reuters.

Částečně překvapivé rozhodnutí, které má ale poměrně letitý základ v podobě nikdy nekončících diskuzí o tom, nakolik úpravy fotografií ovlivňují výsledné vyznění. Což v případě žurnalistiky je poměrně zásadní otázka. Pro fotožurnalistiku, tedy alespoň tu striktní, vždy platilo zásadní pravidlo, že fotografie mají procházet co nejmenším množstvím úprav. Pro uměleckou fotografii či módní fotografii může něco takového být velmi podstatné (viz například RAW vs. JPEG. Why your photos NEED to be shot in RAW.), ale pro žurnalistiku, který by spíše měla působit „surovostí“ a realističnosti to může být skutečně nežádoucí.

RAW podoba, což je vlastně kompletní záznam všeho ze samotného senzoru, navíc umožňuje změnit původní fotografii aniž by bylo snadno zjistitelné, že k nějaké zásadní změně došlo. V minulosti tohle vše vedlo i například k tomu, že do foto soutěží je v řadě případů vyžadováno poskytnutí jak konečně fotografie, tak RAW originálu.

Pokud se chcete podívat jakým způsobem má Reuters zpracované pokyny a požadavky na fotografie a žurnaslistiku, zkuste A BRIEF GUIDE TO STANDARDS, PHOTOSHOP AND CAPTIONS a The Trust Principles. Nutno dodat, že je to hodně zajímavé čtení.

2016-08-04 20_24_01-Thomson Reuters (@thomsonreuters) _ Twitter

Jak to celé nakonec dopadlo? Těžko říci, od listopadu 2015, kdy médii proběhla informace o zákazu RAW je ticho. Žádné informace o tom zda se zákaz podařilo plošně (u Reuters) uplatnit. Žádné vyhodnocení toho, zda to něčemu opravdu prospělo.

Nejpoužívanější aplikace na mobilech v Česku? Sociální sítě, hry, mapy

Mediaresearch v Mobilní zpravodajské aplikace zatím nejsou příliš v oblibě (tisková zpráva) konstatujte, že zpravodajské aplikace nejsou zatím p příliš v oblibě. Ale ono to, při pohledu na výsledky není až tak jednoznačné.

Pokud se podíváte na nejpoužívanější aplikace na mobilech, žebříček je jasný – sociální sítě, hry, mapy a navigace, zprávy, hudba, komunikace, videa a filmy. Ale pokud se podíváte na aplikace na tabletech, rázem je tomu jinak – zprávy, hry, videa a filmy, sociální sítě, komunikace, hudba, mapy a navigace.

Nepřekvapí, že „pouze jedna čtvrtina z těch čtenářů, kteří alespoň jednou týdně konzumují zpravodajství prostřednictvím mobilního zařízení, dává přednost specializovaným aplikacím. “ a už vůbec ne to, že přednost dostává zpravodajství přímo na webových stránkách . Zejména na tabletech je to podstatně jednodušší a efektivnější, než používání zbytečných aplikací.

 

O politické zprávy na sociálních sítích je malý zájem

Pouze šest procent Američanů získává politické zpravodajství z Faceboooku a pouhá dvě procenta z Twitteru. Uvádí to Pew Research Center v čerstvé studii. Snížil se ale i počet lidí, kteří k sledování politického dění využívají Internet, z 34% na 29%.

Pew Research ve studii samozřejmě zkoumá USA, zemi se zcela specifickým politickým prostředím i aktivitami. A studie souvisí s probíhajícími souboj o nového amerického prezidenta. Upozorňuje i na to, že mladí lidé se o podobné věci zajímají méně a méně – zatímco v roce 2008 šlo o 31% lidí ve věku 18-29 let, aktuální číslo spadlo až na 20%. Z Internetu se v roce 2008 o volební kampaň dozvídalo 42% z této věkové skupiny, v roce 2012 je to už jenom 29%.

V USA se veřejnost o politických kampaních dozvídá hlavně z kabelových sítí (a jejich role se od roku 2000 nijak výrazně nezměnila) a z lokálních televizních stanic (od roku 2000 ale došlo k  poklesu z 48% na 32%). Internet v celkovém pohledu hraje ale stále vyšší a vyšší roli, z 9% v roce 2000 je letos procent 25. Facebook historická data k dispozici nemá, ale s 6% na tom není nijak dobře, Twitter s 2% je na posledním místě, o jedno procento lépe je na tom YouTube.

Celý studie obsahuje podstatně více zajímavých informací, takže neváhejte – Cable Leads the Pack as Campaign News Source

Ve Velké Británii je internet na druhém místě jako zdroj zpráv, čtenáři ale platit nechtějí

Jakkoliv je Internet ve Velké Británii na dobré cestě předstihnout zpravodajskou jedničku (televizi), pouze 3.8% čtenářů je ochotno za obsah platit.

Studie společnosti  Oliver and Ohibaum udává, že 69% konzumentů zpravodajství ve Velké Británii k tomu používají internetové zdroje (a v průměru sleduje 5.2 zdrojů). Na prvním místě je stále televize s 75% (a 2.2 stanicemi) a třetí jsou tradiční noviny (54% a v průměru dvoje noviny).

Ve studii je zajímavý trend stoupajícího významu mobilního zpravodajství – to aktuálně využívá 33% lidí a zprávy sledují v průměru na 1.8 zdrojích, ale 9% z nich platí za zprávy na mobilech, 19% na tabletech. Nejmenší zájem je o rádio, 40% (s průměrem 1.5 stanice).

Zdroj: Online is UK’s second-favourite news source, but only 3.8% pay: infographic