Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)

Mají výmysly, lži, propaganda a „fake news“ jako takové vliv na chování lidí? Spotřebitelů? Ovlivnila přítomnost fake news důvěryhodnost médií? Jak se projeví, když se značka propaguje vymýšleným (fake) obsahem? A kdy existence fake news exploduje do vlny všudypřítomné nedůvěry a podezírání? Nebo už k tomu došlo? Continue reading „Způsobily fake news změnu v chování? (infografika)“

Reuters v roce 2015 zakázali fotografům dodávat RAW fotografie, jak to asi dopadlo?

Žádné RAW fotografie, řekli v roce 2015 v  Reuters. Fotografie mají odpovídat realitě, tvrdili. Překvapivé rozhodnutí, tedy pro některé

Fotografie pro Reuters jedině v JPEG podobě, žádné RAW. To prý proto, že fotografie mají ukazovat realitu, tedy pokud jde o hlavní důvod. Zákaz jde tak daleko, že fotografie musí být pořízeny a uloženy do JPEG podoby přímo ve fotoaparátu.

Podle Reuters je RAW formát příliš snadno manipulovatelný, ale také znamená zbytečné zdržení. V zpravodajství o aktuálních událostech je důležitá rychlost. Ale právě nutnost následné úpravy je v Reuters nejspíš zásadní důvod, spíše než to, že fotografie mají být realistické, žurnalistické a mají ukazovat realitu. Požadavek na konec RAW se týkal podle původního zdroje hlavně freelancerů, ale další zdroj hovořil o tom, že by se měl týkat i profesionálů fotících přímo pro Reuters.

Částečně překvapivé rozhodnutí, které má ale poměrně letitý základ v podobě nikdy nekončících diskuzí o tom, nakolik úpravy fotografií ovlivňují výsledné vyznění. Což v případě žurnalistiky je poměrně zásadní otázka. Pro fotožurnalistiku, tedy alespoň tu striktní, vždy platilo zásadní pravidlo, že fotografie mají procházet co nejmenším množstvím úprav. Pro uměleckou fotografii či módní fotografii může něco takového být velmi podstatné (viz například RAW vs. JPEG. Why your photos NEED to be shot in RAW.), ale pro žurnalistiku, který by spíše měla působit „surovostí“ a realističnosti to může být skutečně nežádoucí.

RAW podoba, což je vlastně kompletní záznam všeho ze samotného senzoru, navíc umožňuje změnit původní fotografii aniž by bylo snadno zjistitelné, že k nějaké zásadní změně došlo. V minulosti tohle vše vedlo i například k tomu, že do foto soutěží je v řadě případů vyžadováno poskytnutí jak konečně fotografie, tak RAW originálu.

Pokud se chcete podívat jakým způsobem má Reuters zpracované pokyny a požadavky na fotografie a žurnaslistiku, zkuste A BRIEF GUIDE TO STANDARDS, PHOTOSHOP AND CAPTIONS a The Trust Principles. Nutno dodat, že je to hodně zajímavé čtení.

2016-08-04 20_24_01-Thomson Reuters (@thomsonreuters) _ Twitter

Jak to celé nakonec dopadlo? Těžko říci, od listopadu 2015, kdy médii proběhla informace o zákazu RAW je ticho. Žádné informace o tom zda se zákaz podařilo plošně (u Reuters) uplatnit. Žádné vyhodnocení toho, zda to něčemu opravdu prospělo.

Nejpoužívanější aplikace na mobilech v Česku? Sociální sítě, hry, mapy

Mediaresearch v Mobilní zpravodajské aplikace zatím nejsou příliš v oblibě (tisková zpráva) konstatujte, že zpravodajské aplikace nejsou zatím p příliš v oblibě. Ale ono to, při pohledu na výsledky není až tak jednoznačné.

Pokud se podíváte na nejpoužívanější aplikace na mobilech, žebříček je jasný – sociální sítě, hry, mapy a navigace, zprávy, hudba, komunikace, videa a filmy. Ale pokud se podíváte na aplikace na tabletech, rázem je tomu jinak – zprávy, hry, videa a filmy, sociální sítě, komunikace, hudba, mapy a navigace.

Nepřekvapí, že „pouze jedna čtvrtina z těch čtenářů, kteří alespoň jednou týdně konzumují zpravodajství prostřednictvím mobilního zařízení, dává přednost specializovaným aplikacím. “ a už vůbec ne to, že přednost dostává zpravodajství přímo na webových stránkách . Zejména na tabletech je to podstatně jednodušší a efektivnější, než používání zbytečných aplikací.

 

O politické zprávy na sociálních sítích je malý zájem

Pouze šest procent Američanů získává politické zpravodajství z Faceboooku a pouhá dvě procenta z Twitteru. Uvádí to Pew Research Center v čerstvé studii. Snížil se ale i počet lidí, kteří k sledování politického dění využívají Internet, z 34% na 29%.

Pew Research ve studii samozřejmě zkoumá USA, zemi se zcela specifickým politickým prostředím i aktivitami. A studie souvisí s probíhajícími souboj o nového amerického prezidenta. Upozorňuje i na to, že mladí lidé se o podobné věci zajímají méně a méně – zatímco v roce 2008 šlo o 31% lidí ve věku 18-29 let, aktuální číslo spadlo až na 20%. Z Internetu se v roce 2008 o volební kampaň dozvídalo 42% z této věkové skupiny, v roce 2012 je to už jenom 29%.

V USA se veřejnost o politických kampaních dozvídá hlavně z kabelových sítí (a jejich role se od roku 2000 nijak výrazně nezměnila) a z lokálních televizních stanic (od roku 2000 ale došlo k  poklesu z 48% na 32%). Internet v celkovém pohledu hraje ale stále vyšší a vyšší roli, z 9% v roce 2000 je letos procent 25. Facebook historická data k dispozici nemá, ale s 6% na tom není nijak dobře, Twitter s 2% je na posledním místě, o jedno procento lépe je na tom YouTube.

Celý studie obsahuje podstatně více zajímavých informací, takže neváhejte – Cable Leads the Pack as Campaign News Source

Ve Velké Británii je internet na druhém místě jako zdroj zpráv, čtenáři ale platit nechtějí

Jakkoliv je Internet ve Velké Británii na dobré cestě předstihnout zpravodajskou jedničku (televizi), pouze 3.8% čtenářů je ochotno za obsah platit.

Studie společnosti  Oliver and Ohibaum udává, že 69% konzumentů zpravodajství ve Velké Británii k tomu používají internetové zdroje (a v průměru sleduje 5.2 zdrojů). Na prvním místě je stále televize s 75% (a 2.2 stanicemi) a třetí jsou tradiční noviny (54% a v průměru dvoje noviny).

Ve studii je zajímavý trend stoupajícího významu mobilního zpravodajství – to aktuálně využívá 33% lidí a zprávy sledují v průměru na 1.8 zdrojích, ale 9% z nich platí za zprávy na mobilech, 19% na tabletech. Nejmenší zájem je o rádio, 40% (s průměrem 1.5 stanice).

Zdroj: Online is UK’s second-favourite news source, but only 3.8% pay: infographic

Čtěte na Google News, získáte odznáček.

google-news-badgeGoogle zavedl na Google News (Zprávy Google) možnost získávat „odměnu“ za používání služby. V podobě Google Badges (odznáčků) za aktivity, tedy za čtení zpráv.

Například, pokud budete pokračovat ve čtení článků, získáte tím bronzový odznáček,“ uvádí Google v krátkém oznámení o spuštění Google News Badges.

Odznáčky v Google News můžete získat prozatím pouze v US verzi, počeštěné Zprávy Google prozatím tuto „hru“ nenabízejí. Čím více budete číst zpráv, tím více odznáčků získáte – po bronzových tak následují stříbrné, zlaté, platinové. A nejvyšší stupeň nese název Ultimate.

Havas: Digitální obsah překonal tištěný

Podle Havas Media a průzkumu mezi 600 dotazovanými překonal digitální obsah ten tištěný. V průměru 37 minut připadá na čtení zpráv v digitální podobě. V podobě tištěné je to 22 minut.

Většina času věnovanému digitálnímu obsahu připadá klasickému webu (51%), následuje stahování offline verzí (31%) a 17% používá aplikace pro iPad či další podobné mobilní platformy.

Uživatelé tabletu navíc udávají, že v 56% tablet používají pro čtení hlavních médií – 77% ho používá pro brouzdání na webu, 66% pro e-mail a 62% pro video. Průzkum se týká francouzských uživatelů, kde využití aplikací na iPadu je na velmi nízké úrovni – zatímco v USA má uživatel v průměru 48 aplikací na tabletu, francouzský uživatel má v průměru pouze 7 aplikací dostupných zdarma a 4 placené.

Zpravodajské weby navštěvují nejvíce příležitostní návštěvnici

I ty největší značky ve zpravodajství závisejí ve velké míře na příležitostných návštěvnících,“ upozorňuje nová studie Pew Research Center’s Project for Excellence in Journalism. Nejvíce návštěvníků na zpravodajské weby stále přivádí Google, v průměru 30%

„Příležitostný návštěvník“ přichází na zpravodajský web pouze několikrát za měsíc a tráví tam pouze několik minut času. U USAToday.com tvoří 85% návštěvníků skupina, která na web přijde jednou až třikrát měsíčně. Třetina návštěvníků přijde pouze jednou nebo dvakrát. 34% návštěvníků na webu stráví pouze jednou až pěti minutami měsíčně.

Stálí návštěvníci, studií označovaní jako „power users“, tvoří zhruba 7% všech uživatelů – web ale navštěvují více jak desetkrát za měsíc a tráví zde více jako hodinu měsíčního času. A výsledky se liší podle webu – CNN má tuto skupinu velmi silnou, 18%. BingNews.com velmi slabou, pouze 1%.

Nejvíce návštěvníků na zpravodajské weby stále přivádí Google, v průměru 30%. Facebook se u pětice největších zpravodajských webů umisťuje na druhém či třetím místě, Twitter je prakticky bez vlivu. Nejmenší vliv má Google na weby, které jsou více agregátory zpráv, než původcem zpráv (Yahoo s 2.7% příchodů například).

Důležité pro tvůrce zpravodajských webů je ale to, že návštěvník opouštějící web ve vysoké míře využívá prvky pro sdílení obsahu. Zajímavé zjištění je i to, že pro 21 z 25 zkoumaných webů je hlavní stránka nejvíce navštěvovanou části webu – naznačuje to buďto, že lidé ve vyhledávání hledají konkrétní zpravodajský titul, nebo že pro některé weby je proces „kontroly“ titulků podstatnou součástí procesu čtení zpráv na Internetu.

Čtenáři zpravodajských webů mají malý zájem o video a to i na webech,  které jsou spojené s televizním zpravodajstvím.