Jarní a podzimní rovnodennost jsou dva dny v roce, kdy je slunce přímo nad rovníkem a zdá se, že se pohybuje mezi severní a jižní polokoulí. Během těchto dnů by měla být délka dne a noci téměř stejná po celém světě. Nicméně “téměř” je klíčové slovo.
Zde je několik důvodů, proč délka dne a noci nemusí být přesně stejná během rovnodennosti:
- Atmosférická refrakce: Když slunce vychází a zapadá, světlo prochází atmosférou pod úhlem. Tím dochází k lomu světla, což má za následek zdánlivé prodloužení dne.
- Definice východu a západu slunce: Východ a západ slunce jsou definovány jako okamžiky, kdy horní okraj slunce právě překračuje obzor. To znamená, že slunce je viditelné, i když je jeho střed ještě pod obzorem.
- Zeměpisná šířka: Na některých místech může být délka dne a noci během rovnodennosti o něco delší než na jiných místech kvůli křivosti Země a jejímu naklonění.
Z těchto důvodů může být délka dne během rovnodennosti o několik minut delší než délka noci.
PS: Pokud to nechcete od AI, tak prima čtení je The Equinox Is Not What You Think It Is
