Existuje několik důvodů, proč brainstorming někdy nemusí fungovat:
- Nedostatečné řízení procesu: Pokud se brainstorming nedaří, může to být způsobeno nedostatečným vedením procesu ze strany moderátora. Pokud moderátor nedokáže správně vést skupinu, může se stát, že někteří účastníci budou mluvit příliš často a jiní budou zase tichý. Moderátor by měl být schopen udržet rovnováhu a zajistit, aby každý měl příležitost sdílet své myšlenky.
- Nedostatek divergentního myšlení: Brainstorming může selhat, pokud účastníci nemají dostatek divergentního myšlení. Divergentní myšlení znamená schopnost přicházet s různými nápady a možnostmi. Pokud účastníci mají tendenci přicházet pouze s jedním řešením nebo mají omezené zdroje inspirace, může brainstorming být méně efektivní.
- Nedostatečné záznamování myšlenek: Pokud se myšlenky účastníků nezaznamenávají správně, mohou být ztraceny nebo zapomenuty. Pokud se myšlenky nebudou zaznamenávat v reálném čase, účastníci se mohou cítit, že jejich nápady nejsou relevantní nebo důležité.
- Strach z kritiky: Pokud účastníci mají strach z kritiky nebo se bojí být odsouzeni za své myšlenky, mohou se cítit nedostatečně sebevědomí, aby se aktivně zapojili do brainstormingu. V tomto případě může být užitečné vytvořit prostředí, ve kterém je kritika zakázána a každá myšlenka se bere v úvahu.
- Nedostatek přípravy: Pokud účastníci nejsou připraveni na brainstorming, mohou se cítit zmatení nebo nerozhodní. Před brainstormingem by měla být skupina připravena na to, co se očekává, aby mohli být co nejproduktivnější.
Poznámka: „záznamování“ v třetí odrážce je opravdu vymyšleno AI 🙂
