Říká se to proto, že první den nového roku byl v lidové tradici brán jako „prorocký den“ – tedy takový malý model toho, jaký bude celý následující rok. Jinak řečeno: když si „na startu“ zajistíš klid, hojnost a štěstí, má se to pak táhnout dál.
Z tohohle přesvědčení pak vyrostla celá sada novoročních zvyků a zákazů, které znáš od babiček:
- nehádat se, nebýt mrzutý (aby se „mrzutost“ netáhla celý rok),
- mít u sebe peníze (symbol hojnosti),
- některé práce v domácnosti nedělat (třeba nezametat, „ať se nevymete štěstí“),
- a k tomu jídla typu čočka apod. (symbol „peněz“).
TIP: Proč si lidé dávají novoroční předsevzetí? A jak to s nimi dopadne?
„Kde se to vzalo?“
Nemá to jednoho autora ani konkrétní okamžik vzniku. Je to lidové přísloví/pranostika, která sedí do širšího evropského balíčku víry v „magii dobrého začátku“ (že začátky věští a nastavují průběh). A mimochodem podobné věty existují i v jiných jazycích, jen se často používají hlavně právě kolem 1. ledna. j
A proč to přežilo dodnes? Kromě pověr docela funguje i „nudně psychologicky“: jak začneš (režim, nálada, vztahy), tak máš tendenci v tom chvíli pokračovat – takže se z toho snadno stane sebenaplňující proroctví.
