Vykání je formální forma oslovení v mnoha jazycích, včetně češtiny. Je to způsob, jak projevit respekt nebo zdvořilost vůči cizím lidem, starším osobám nebo těm, kteří mají vyšší postavení. V některých kulturách je vykání pevně zakotveno v komunikačních normách, zatímco v jiných je trend směřující k větší neformálnosti.
V některých zemích a kulturách dochází ke změně v používání vykání, především mezi mladými lidmi nebo v určitých neformálních prostředích, kde se dává přednost týkání. Toto je často viděno jako projev rovnosti a otevřenosti.
V České republice má vykání stále své místo, zejména v obchodních nebo formálních situacích. Nicméně s globalizací, vlivem internetu, sociálních médií a větší expozicí k jiným kulturám, může dojít k určitému uvolnění těchto komunikačních norem. Mladší generace může být více nakloněna týkání v neformálnějším kontextu než starší generace.
V konečném důsledku zda se vykání stává “přežitkem” závisí na konkrétních sociálních, kulturních a kontextových faktorech dané společnosti. V současné době však vykání stále plní svou funkci jako nástroj zdvořilosti a respektu v mnoha situacích.
