Slovo „nabob“ dnes v češtině označuje člověka, který:
- je bohatý, často okázale a až nepatřičně vystavuje své bohatství,
- působí nafoukaně, domýšlivě, často se považuje za někoho „víc“ než ostatní,
- může být vnímán jako zbohatlík, který si myslí, že peníze = autorita.
Původ:
Pochází z angličtiny (nabob), což byl původně titul pro indické místodržící (naváb). V britské koloniální éře se tímto slovem začali označovat Britové, kteří zbohatli v Indii a po návratu domů žili v luxusu a okázalosti – často až směšně přehnaně.
V češtině se tedy „nabob“ říká člověku, který:
- je bohatý a dává to okázale najevo,
- nebo se chová nadřazeně, jako by byl „něco víc“.
Příklad:
„Ten novej šéf je pěkný nabob – přijel v Bentley, nosí rolexky a mluví, jako bychom byli jeho poddaní.“
